Jana doma: Letní škola venkovní výuky

...aneb tábor pro matku učitelku.

Zatímco od starších dětí jsem si poprvé dovolila odjet, když bylo Magdí devět let, na jaře jsem vyhodnotila, že i s tříletou treperendou to půjde. Navíc jsem měla bydlet jen asi 20 km od domu, tak že bych přinejhorším jezdila spát domů.

S venkovní výukou jsem se seznámila v roce 2018 a hned jsem věděla, že to je ono. Něco už jsem dělala, aniž bych to uměla pojmenovat, a ostatní jsem časem zaváděla a zlepšovala. A taky už jezdím jenom na školení od Lipky a taky jsem objevila kouzlo letních škol: intenzivní nálož inspirace a návodů a přitom ušetříte dovolenou 😀 A ve škole za vás nemusí suplovat.

Aby nebylo všechno jednoduché, chlapci se nám vrátili v neděli večer, takže místo svojí přípravy jsem vybalovala a poslouchala zážitky a v pondělí ráno jsem ještě stihla k zubaři, protože se mi opět rozjel zánět v zubu. A pak jsem se balila, věsila vyprané prádlo, instruovala Magdí - chůvu a kuchařku na celý týden - asi nikoho nepřekvapí, že jsem pár věcí zapomněla, třeba pyžamo nebo nabíječku na mobil.

Celá akce probíhala na Rychtě v Krásensku, ubytování prošlo nedávno rekonstrukcí a bylo super. Na pokoji jsem měla Petru, se kterou jsem přijela - bydlí ve stejné dědině jako já a učí podobné předměty na sousední škole než já a dlouhodobě spolu zlehka spolupracujeme. A přidali k nám Anet od Nového Jičína, velmi inspirativní ženu. Nicméně zajímavé a inspirativní byly všechny ženy, co tam byly (muž byl jenom jeden lektor, haha) (vůbec mi to nevadilo).

A pak už to jelo - načerpala jsem nové seznamovací aktivity, akční hry, zábavné aktivity - a všechno venku! Řešily jsme i nové RVP, byly na výletě v té části krasu, kterou jsem neznala, běhaly po lese, předávaly si zkušenosti, ale taky šly večer na pivo a hodiny a hodiny jsme prokecaly. Měly jsme výborné jídlo, výbornou kávu a skvělý workshop s bylinkami. Jediný problém byl spánek- první noc jsem už klasicky usnula kolem druhé, další dny jsme se sdílely s holkama minimálně do půlnoci a vždycky se vzbudila před půl sedmou. A od středy mi teda bylo dost smutno po Mirince.

Ale jinak to bylo dokonalé. Jsem tak krásně naladěná na školní rok, že mi to určitě vydrží minimálně do osmého září.

(Magdí doma vařila a starala se o Miri a ve čtvrtek dala dědovi porci guláše i na pátek a odjela s Miri na mini prázdniny do N. Já po návratu na Miri: "Stýskalo se ti po mámě?" "Nee...ale tobě bylo smutno, že jo?" Ty už mě znáš, děvče:-))