U mlýna

Jedno z mých nejoblíbenějších míst z dětství a dospívání jsou louky u mlýna. 

Oblíbený výlet pěších vycházek i výletů na kole.

Nově se chodíme dívat na rybníčky, které buduje v rámci jakési revitalizace nový majitel.

Sluníčko svítilo, ptáci zpívali, kytky kvetly, na stromech raší listí... pěkně je tam.

Zaseto!!!

Splnili jsme hlavní agrotechnickou lhůtu: na Marka, je v zemi oharka! (=okurka)

Dneska další krásná sobota na zahrádce. 

Záhonky hotové, zasetá mrkev, petržel, první várky hrášku, okurky, cuketa, dýně, nějaké ty kytky...

Zbývá ještě hodně volné půdy a hodně práce, ale důležité je - dobře začít!

Časopisy pro ženy

Mám velmi ráda časopisy. 

Hlavně proto, že jsem sezónní člověk, a časopisy umí přesvědčovat, že nejlepší čas je právě TEĎ. 

Loni v létě jsem využila velmi výhodné předplatné časopisu Marianne. 

Říkala jsem si, že si zasloužím časopis pro úspěšné ženy, který život začne ve třiceti.

A tak mi každý měsíc přijde balíček, ze kterého vysypu mimo časopisu hromadu dalších katalogů, letáků, vzorků krémů a kávy a občas nějaký ten dárek "na obálce".

Potud dobrý.

Ale otevřu časopis a tam pořád dokola:

kdy mít děti, nechci děti, chci děti, nemám toho pravého

závislost na sociálních sítích, spoustu rozhovorů s lidma, kteří se mi zdají divní..

Najdu módu: boty za 13000,-, halenku za 8000,- 

(a ve škole si ji poliju kyselinou...:-)

Dobře, tak kosmetika: mycí přípravek 980,-...

a já vrátila šampon za 90,- že počkám, až bude v akci za 60,-

Ach, ještě nezbytný článek o sexu!!!!

Zjišťuju, že jsem asi z jiné planety.

Ale nevadí. 

Naplácám si na ksicht vzorek toho příšerně drahého krému,

abych zjistila, že není nic moc,

pohrdnu superdrahou sukní s šíleným vzorem

a jdu si uvařit to reklamní kafe.

Marianne, jsi báječná, ale nehodíme se k sobě.

Fialkový sirup

Každý rok na jaře si dávám předsevzetí, jak budu sbírat, sušit a zpracovávat bylinky.

Letos jsem začala dobře! Posbírala jsem fialky a vyrobila fialkový sirup.

Recept jsem našla na webu, ale spíš jsem se jen inspirovala, ono ty bylinkové sirupy jsou na jedno brdo.

Potřebovala jsem jen fialky, cukr a citrón.

Já jsem postupovala takto:

natrhala jsem misku květů fialek,

zalila je půl litrem vařící vody a nechala louhovat přes noc.

Ráno jsem je zcedila (barva se krásně vyluhuje), do výluhu nasypala půl kila potravinářského jedu (= obyčejného krystalového cukru) a povařila do zhoustnutí. Pak přišlo kouzlo s citrónem: vždycky mě to strašně baví, jak se se změnou pH změní barva z brčálově zelené na červenou.

Sirup neskutečně voní, až moc! 

Mícháme ho s vodou na fialkovou limonádu, zamiloval si ji hlavně Míša.

Určitě to použiju ve výuce: jednak na oblíbené pH, kde obměním staré známé červené zelí, ale i do přírodopisu se mi to bude hodit. 

Je to taková alchymie: barevná a voňavá!

Neděle přednášecí a procházková

Včera... moc povedený den!

Odpoledne bylo setkání důchodců a vystupovali tam i předškoláci. 
I náš Michálek, který je stále předškolák s otazníkem... 
já se začínám smiřovat s dalším rokem ve školce, 
a víc a víc lidí kolem mě přesvědčuje, že Míša už patří do školy. 
No uvidíme, teď už je to v režii "vrchního osvětlovače":-)

Po vystoupení jsme vyrazili na vycházku. Z Ludíkova na Vrdlov. 

Madlenka to celé ušla sama (Magdí, chceš vzít? Ee!!). 

Zpátky pak na Míšovo přání lesem s botanickou exkurzí.

Hold, učitelka není povolání, učitelka je diagnóza:-)

Útok na tatínka!!!

Malí zahradníci

Je to tady! Sezóna zalívání! Nejlepší zábava (nejen) našich dětí v kterémkoliv věku.

A ještě přesadit sazeničku rajčete. Vždycky jich naseju trochu víc, a nikdy nemám to srdce slabší rostlinku vytrhnout a zničit. Takže rozsadit, vždyť rajčat není nikdy dost!!!

Z kuchyně

Mám velkou radost z kuchyně. Po roce jsem se totiž dočkala nové zakončovací lišty k lince. Hurá!

Takže je možno konečně ukázat můj dárek k desátému výročí svatby - bílý plechový chlebník od Ib Larsen, koupený samozřejmě v Bellarose. Popravdě, jsem z něho poněkud rozpačitá. Je fajn, že se dobře čistí a narozdíl od toho starého dřevěného nechytá plíseň, ale má takové různé malé nedostatky, které jsem při té ceně a vyhlášené značce nečekala. No ale vypadá dobře. A o to asi hlavně jde.

Dnešní oběd: ryba, protože je středa. Ve středu dělám ryby. Dneska podle sebe a surovin v lednici.

Takže: filety platýse jsem osolila, opepřila, posypala bylinkami, které byly po ruce (oreganem a saturejkou).

Pokladla plátky žampionů a nivy. Zalila zbytkem smetany, co byl v lednici, dala do trouby, naprogramovala, a při návratu z náboženství mě už vítala krásná vůně. Výborné to bylo.

Jaro v kuchyni: všude samá kytka.

 

Jarní výletování

Jakmile se oteplí, příroda se začne zelenat a oschnou silnice a cesty, mám velkou chuť cestovat.

Obvykle ji sdílí i zbytek rodiny, tak není proč váhat a můžeme vyrazit.

Naše cestování většinou provází tyto situace:

1. zapomeneme doma foťák

2. vezmeme foťák, ale zapomeneme ho v autě

3. nezapomeneme  foťák, ale zapomeneme vymazat kartu (obvykle jsou na ní veledůležité snímky)

4. nezapomeneme foťák, ale zapomeneme ho nabít (často se mísí s problémy s kartou, ale to je v dané situaci stejně jedno)

5. máme-li foťák v pořádku, zapomeneme (nebo nestíháme) fotit

6. máme-li foťák v pořádku, a chceme fotit, velmi brzo dojde baterka/ karta

Proto máme z cest tak málo fotek.

A je to jeden z důvodů, proč nejsem dobrá blogerka:-)

V neděli jsme byli v Olomouci: v Bezručových sadech, v botanické zahraděa u Táni.

Dneska v Brně jen tak ve městě a u tety.

Obojí jsme si užili a bylo to fajn! Ve městech na rozdíl od našich kopečků všechno kvete a zelení.

A největší cestovatelskou vášeň projevila Madlén.

Baterka ve foťáku došla někde v půlce botanické zahrady. 

Dnes v Brně nastala - i když s jiným foťákem - situace 4.

Chrám svatého Michala je nám obzvlášť milý, nejen pro naše dva Michaly

Pokaždé mě ty rozkvetlé keře překvapí ( u nás stěží pučí)

Nepochybujte, že takto jednou bude vypadat i naše zahrádka

 A bude tam samozřejmě i jezero s rybičkami

Jak se u nás pozná, že je skutečně jasno: vidíme Praděd. Stává se to tak třikrát do roka. A bylo to v neděli.

Duben

Nádhera! Dneska byla právě ta perfektní, slunečná, báječná, dubnová sobota... 

Magdalenka objevila kouzlo "venku". 

Kdykoliv otevřu dveře na terasu, běží si pro čepici a botičky.

Domů ji pak táhnu pod paží jako balík, a ona řve a hází nohama a rukama.

Čili v tomhle je úplně stejná jako její bráškové.

A dnes, když jsme zprovoznili pískoviště...štěstí maximální.

Venkovní svačina:

Začali jsme dávat do pořádku zahrádku, a mě to strašně, strašně baví. Je to ten nejlepší relax: hrabat se v hlíně, sázet, plet... Jenom nestíhám fotit. Tak jedna z pondělí, ještě v zimním:-)

Jsou tady Velikonoce

V obchodech už se nějaký ten měsíc prodávají zajíčci, beránci, kuřátka, kraslice a pomlázky. Lidé z měst odjíždějí na chaty a chalupy a tam, kde se dochovaly nějaké staré zvyky, se objevují turisté, aby se pokochali folklórem. Velikonoce jsou u nás vnímány především jako svátky jara, turistiky a folklóru.

Jen křesťané si uvědomují připomínku historických událostí, které mají pro lidstvo nedozírný význam.

Vítězslav Koutník, časopis Nezbeda duben 2015

 Tak vnímám Velikonoce já.

Velikonoční výzdobu máme jen takovou decentní.

O velikonoční neděli jí vévodí požehnaný beránek.

Vajíčka barvím jen symbolicky. Pomlázky si kluci upletli včera u strýce Františka.

To nejlepší z letošních Velikonoc? 

Tři slavnostní bohoslužby jsme prožili všichni společně.

S Magdalenkou je to sice lehce akční, ale zvládáme to.

A nakonec ani to počasí nezklamalo. 

Kdo jsem já, že vzít si smím 

poklad, který dnes nabízí nám,

chladným ránem stoupat s ním, 

spolu s ním být ukřižován.

A pak přijmout vítězství, 

život nový ve vzkříšení,

přijmout svůj díl v království, 

kde už pro smrt místo není... 

 

 

Požehnané Velikonoce.