Ze zahrádky

 Po delší době pár fotek od nás ze zahrádky.

Teď na konci léta je nejhezčí.

Kvetou růže, krásenky, mečíky a jiřiny

a dokonce máme letos slunečnici, a dokonce není žlutá!

Rajčata zrají, záhony jsou plné... takový roh hojnosti.

Ještě stíháme užít si léto a prázdniny, ale o tom až příště. 

Teď se pojďme kochat:-)

 

Bez dětí

Děti máme na prázdninách v Němčicích.

Všechny tři. Od včerejšího odpoledne.

A aby nám doma nebylo smutno,

vzal si dnes můj drahý dovolenou a pozval mě na romantický výlet.

Jen my dva, Lysá hora a příšerné vedro.

Výšlap to byl náročný, sestup taky.

Ale být celý den spolu bylo moc fajn.

Jako za mlada!

Nahoře na hoře. Pivo a bosé nohy, konečně pohoda.

Akvárko II.

Za prémie z projektu EU jsem si původně chtěla koupit

něco jenom pro sebe.

Protože nikam nejezdím, vybrala jsem si v oblíbených eshopech.

A dopadlo to takto:

svetr byl moc velký, sandály moc úzké,

jedny šaty krátké, druhé špatně ušité a sukně hnusná.

Tak jsem to všechno vrátila a koupili jsme nové akvárko.

A světe div se,

padlo nám jako ulité.

Původně jsme měli rybičky ve starém akváriu z L.

Nebylo shora kryté, takže se z něho hodně odpařovala voda,

filtr přestával fungovat,

a hlavně chybělo osvětlení.

Inspirovali jsme se u Blanky

a teď už mají kluci v pokoji tuto nádheru.

Pořídili jsme další druh rybiček a novou rostlinku.

A s LED osvětlením jsme přešli do nové dimenze.

Ccc, a já si chtěla za prémie kupovat oblečení...

Utíká to

Půlka prázdnin v čudu.

Tátu máme pořád v práci, tábor letos není, takže máme takové volné dny. 

Skoro bych řekla prázdné dny. 

Jezdíme na kole, 

když je horko, koupeme se v bazénu, 

cpeme se domácí zmrzlinou a já dělám velký úklid ve sklepě.

V neděli jsme byli na pouti v Jednově.

Šli jsme všichni pěšky a celou dobu pršelo.

A tak doufám, že ještě přijde trocha tepla.

Přece jen, máme ještě skoro celou půlku prázdnin...

Jednovský kostel.

Maryša hadra

Od dětsví miluju vůni kávy.

S chutí je to horší, jako malá jsem si říkala, že až mi začne kafe chutnat,

budu doopravdy dospělá,

a když se budeme bavit o černé kávě,

tak jsem vlastně pořád dítě.

Nepila jsem ji ani na vysoké, kdy ji ostatní studenti nutně potřebovali

při učení během noci

nebo ke zvládnutí těžkých rán po propařených nocích.

Já jsem se učila přes den, nepařila jsem a v noci jsem spala. 

A pila jsem výhradně čaj.

Pak jsem se dala na Latté macchiato.

Jenomže to už byl poslední ročník vysoké

a já se vrátila zpátky do přívětivé, ale kavárenprosté náruče venkova.

No, a místo našlehaného latté z kavárny

jsem měla akorát instatní napodobeninu z pytlíku.

Fuj.

Ale postupně přes napěňovač mléka a mokka konvičku z Tescomy 

se moje kávová kultura začala zvedat.

Posledním krokem bylo pořízení kafemlýnku,

protože káva je dobrá jen čerstvě namletá.

A tak máme polední poobědový rituál:
děcka se dohadují, kdo bude mlít kafe,
a pak zuřivě točí klikou...
prostě Maryša hadra.

Přestěhovaní na zahradě

Jak jinak, v tomto počasí.

Na zahradě snídáme i svačíme,

hrajeme si, odpočíváme,

 a v noci z pondělí na úterý jsme tam dokonce spali.

Na terase. Pod širákem. Já s klukama.

Klukům se spalo skvěle, já jsem zjistila, že jsem na podobné experimenty stará.

Karimatka na dlažbě je prostě tvrdá.

Fuj, vůbec jsem se nevyspala,

od půlnoci do dvou jsem akorát sledovala meteority.

Ve slevách jsem našla nový bazén za super cenu,

takže od soboty se už zase rácháme ve vodě.

A poslední letní novinka: 

naše věčně rozcuchaná slečna byla opět postavena před zásadní otázku:

culíky nebo ostříhat.

A ona si vybrala CULÍKY!!!