Pokojíček v kufříku

Uf, leden za námi.

Jeden ze dvou mých nejmíň oblíbených měsíců.

I když jsem se těšila, jak bude povánoční klid,

letošní téměř každodenní mlhavé dny,

kdy vstávám za tmy, z domu jdu za tmy,

ano, i do školy přicházím za tmy,

aby nastala tma hned potom, co přijdu z práce domů

(nakonec, není to jedno, jestli je tma kvůli tmě nebo kvůli mlze?),

takže tady ten studený hnus významně nevylepšila

ani čokoláda, ani káva s likérem, 

ani válení u radiátoru se čtením připitomělých románků stáhnutých v mobilu.

(Mimochodem, kde se budu válet, když bude v novém domě podlahové vytápění?

Asi na podlaze?

Jako pes???)

Ale je tu únor!

Leden jsem sice skončila s jakousi virózou,

kvůli které jsem čtvrteční odpoledne a celé páteční pololetky strávila v pyžamu,

a pořádně neoslavila ani vysvědčení našich dětí,

ale dnes mi doznívající rýma nezabrání jít na ples.

Venku ze zimy skok do jara,

ze sněhuláka zbyla hromádka sněhu a mrkev,

poprvné jsem letos usušila prádlo venku

a se sluníčkem se mi najednou něco chce dělat.

Takže sem konečně dám jeden z vánočních dárků,

který jsem vyráběla pro Magdí.

Pokojíček pro králíčka.

Hlavní inspirací byl Pinterest a taky to, 

že jako dítě bych něco takového strašně chtěla.

Na výrobu mi musely stačit tři moje volné čtvrteční odpoledne.  

Kufřík je české Kazeto.

(Protože české. A je to lepenka, takže ZeroWaste, v podstatě.)

 Tapeta a obrázek z papírů na vytváření z Pepca.

(Dárek od kolegyně.)

 

Rámeček je pasparta z rámu Ribba z Ikea.

(Protože se nehodila do rámu a válela se v šuplíku).

Gauč obšitý molitan.

Křeslo je z molitanu a plastové krabičky od čokoládových medvídků.

Komoda klasicky velké krabičky od sirek.

Stolek z podtácků a dřevěné stavebnice.

Koberec kus starého potahu na křesla. 

 

Noční stolek se svítící lampičkou je upravené světýlko z Kiku.

Na přání byly dvoje ušité šaty a batůžek.

(Ten není na fotce, dokončila jsem ho 23.12. ve 20.00

a Magdí ho už stihla ztratit.)
A samozřejmě, každý pokojíček potřebuje spoustu polštářků a teplou deku.

Radost z dárku byla veliká.

Moje radost z vyrábění byla větší.

Rukodělným dárkům zdar!

Narovnat, zavřít a jít! Bejvák v kufru. Sen každého cestovatele.

Pětiletá

... Magdí.

Přála si k narozeninám plyšového koně.

Nerada nakupuju plyšáky přes internet, 

ale na nic jsem v obchodech nenarazila,

a tak mi nic jiného nezbylo...

... jenomže už bylo pozdě.

Takže dárek k narozeninám nedorazil.

Myslím, že podobné faux pas se mi povedlo i při Markových pátých narozeninách.

Tehdy to nechápal:

Proč mi přijde dárek později? 

Ale já mám dnes narozeniny!

Magdí to vzala v pohodě.

A o dva dny později si koníka vybalila.

Ta radost!

Dárek jsme vybrali dobře.
Je hebounký, dost velký
a stal se miláčkem všech dětí.

Kočárek pro panenky

... jsme Madlence nekupovali. Prostě jsem vylezla na půdu a sundala dolů ten po mně.

Můj první kočárek na panenky mi brácha rozbil, ještě než jsem si s ním začala hrát,

a já si pak už jako relativně velká vyprosila nový.

Takže je ve výborném stavu, a zároveň takové vtipné retro.

A nadšení z něj bylo velké!

Magdalenčino mimi

Magdalenka miluje panenky.

Na Vánoce dostala "mimi".

Je to fuška, najít panenku, která nemá tisíce zbytečných funkcí,

je akorát velká, má pěkný obličejíček a měkké tělíčko.

Ano, jsem hodně náročná.

Nakonec jsem vybrala panenku Bambolina.

A je z ní miláček.

Kolíbka je moje.

Já jsem si s ní nehrála, protože pro moji panenku byla malá,

a navíc se rozkládala.

To jsme spravili tavnou lepicí pistolí.

Peřinky jsou zatím provizorní.

Moje malá kuchařinka

Hlavní vánoční dárek pro Magdí (ano, také pro mě)

byla kuchyňka Ikea.

Očekávané nadšení se dostavilo.

Teď se u nás stále vaří a peče.

V kurzu je čaj a kávička, 

a pak zeleninová polévka a "vají" a "ší" (vajíčko se sýrem).

Nedávno jsme přidali dortíčky.

A posledním hitem je umývat si v dřezu ruce.

Krásné dny

Březnové dny bývají nevyzpytatelné, zvlášť u nás, kde podle zlých jazyků máme jen dvě roční období: zimu a ... k...vskou zimu. Letošní březen patří k těm studenějším, sluníčko se sice snaží, ale na loukách a polích zůstávají sněhové mapy a vítr je pořád příliš studený.

Přesto jsme zahájili venkovní práce: máme prořezané jabloně a učesanou trávu na zahrádce.

Provětrali jsme po zimě vozidla

i houpačku.

Včera se zase naplno projevila moje časopisová mánie

Poté, co jsem si u Pavlíny Blahotové vyškemrala poslední výtisk Denisiny knížky, ještě silněji propaguji a podporuji jejich skvělé vydavatelství DecoMedia. Doporučuji všem!

Vždycky se mi strašně líbily časopisy o bydlení, ale když už jsem si nějaký koupila, byla jsem zklamaná. Pravda, sahala jsem po těch levnějších. Až jednou na mě kouklo krásné vánoční vydání Marianne Bydlení. A pak jsem nevycházela z údivu: každá stránka byla nádherná a bylo v ní něco, co jsem mohla vyzkoušet a co mě inspirovalo. Mě, která byla přesvědčená, že v našem 2+nic se už nic vymyslet a použít nedá. Tehdy jsem se silně zamilovala, a ta moje první čísla, vánoční 2010 a velikonoční 2011, jsou stále nejlepší. 

Bohužel, v poslední době šel časopis dolů. A když z redakce začali mizet oblíbení redaktoři, nastal čas pro změnu i na mé straně. Láska se přesunula z titulu na lidi a z MB, která už s tou první úžasnou má málo společného, na NPB. Jenom tak mít víc prostoru... V každém případě, jestli se někdy Madlenka dočká vlastního pokoje (a bude to dřív než v patnácti), zařídím jí pokoj podle tohoto čísla NPB. A za postel dáme motýlkovou tapetu.

Nakonec taková radost pro Magdalenku, pro kluky i pro mě:-)

Pořídila jsem kávový servis. Z nabídky hračkářství jsem byla zklamaná, nechtěla jsem plast ani porcelán, nepotřebujeme tam Disney postavičky. Na mou touhu odpovědělo Tchibo! 

A dokonce ve slevách.

Praktický plechový servis navíc dodává v úchvatném kufříku!

 

Kuchyňka a kočárek

S příchodem holčičky do rodiny se změnilo spektrum hraček v domácnosti.

Auta a traktory začínají doplňovat holčičí záležitosti.

A protože Madlenka je ještě maličká (takže se obávám, že drahé hračky by rychle zničila, ještě než by je stihla ocenit), místa u nás není nazbyt a já miluju vlastnoručně vyrobené a recyklované věci, za první kočárek a kuchyňku jsme nedali téměř žádné peníze.

Kuchyňka ve fázi 1: sporák z krabic

Kuchyňka ve fázi 2: hlavně kvůli klukům jsme museli rychle přidat ovládací knoflíky

Současná podoba s nádstavbou z krabice od mražených kachen.

Jak budu nacházet další vhodné krabice, chci se dostat k něčemu takovému:

Pinterest

A kočárek: malý golfáček jsem dostala já v šesti letech. Byl jenom na doma, takže přežil vcelku v pořádku.

Vytržené sedátko jsem nahradila vlastnoručně ušitým, polstrovaným, pratelným a růžovým:-)