Zobrazují se příspěvky se štítkemVánoce. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemVánoce. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 4. ledna 2026

Ještě z Vánoc

.... protože doba vánoční nekončí na Štěpána, že jo. Aspoň nám katolíkům.

Letos byly Vánoce docela dobře rozložené (ovšem musím říct, že v rámci plánování mě poněkud stresuje, jak jsou Vánoce pokaždé jiné dny. Někdo navrhoval posouvat Vánoce podle sněhu, mně by spíš vyhovovalo, kdyby to bylo jak na Velikonoce stejné dny. Prostě předposlední neděle v roce čtvrtá adventní neděle, v úterý nebo ve středu Štědrý den. A každý rok bychom si užili krásně dlouhé volno.).

Tak letos jsme si po svátcích dali vcelku normální sobotu a v neděli jsme slavili svátek (Svaté) rodiny a po váhání a domlouvání jsme konečně vyrazili do vánočního Brna. Marek už je řidič, tak jsme mohli jet v pohodě dvěma auty do Blanska na vlak. Akorát teda kvůli lístku na parkování nám ještě ujel jeden spoj před nosem a přijeli jsme se stmíváním.  Tak aspoň jsme měli hned vánoční světýlka, že jo. 

Vzhledem k tomu, že na vánočních trzích kupujeme už roky maximálně punč, tak vůbec nevadilo, že jsme přijeli až po trzích. Aspoň bylo míň lidí, i když na můj vkus furt hodně. Miri se svezla na kolotoči, podívali jsme se na draka ve svetru a na betlém u radnice, vlezli do pár kostelů prohlídnout betlémy a pak už zas šli na vlak, protože bylo docela pozdě.





Cestou domů jsme se stavili na pizzu v Blansku a zde jsme měli největší zážitek: jídlo a pití nám dovezla robotická kočka. Byli jsme z toho tak vyvalení, že jsem na poprvé nestihla vzít všechno pití, takže s ním kočka odjela a pak se znova vrátila i se slovy: "Dobrý den, vážení hosté!" Hustý. Už vás někdy obsluhoval robot?

V pondělí mě doběhla touha po nějaké kultuře a tak jsme s Magdí odjeli do B., kde v kině dávali záznam Louskáčka z Královského baletu v Londýně. Jakože našla jsem i poslední dvě místa v představení v Janáčkově divadle v Brně, ale cena a čas a doprava a okolnosti rozhodly, že kino stačí:-) Udělaly jsme si s Magdí holčičí odpoledne, ještě jsme stihly švadlenku, kde si nakoupila vlnu na háčkování, kterému propadla, zašly jsme do kavárny a pak si vychutnaly balet a byly překvapené, jak se to dá pojmout zase jinak. (Magdí uchvátily Angličani, u mě vede Brno a Klárka v reálném věku.)


Jakoby to ty sněhové vločky z Louskáčka přivolaly, v noci krásně nasněžilo. Prokutáleli jsme se až k silvestru, který jsme po letech strávili u Blanky. Původně jsem chtěla odjet kolem desáté, ale najednou byla půlnoc. Tak po deseti letech jsem vítala nový rok od prvních vteřin. A omezení ohňostrojů vítám a vůbec mi to teda nechybí.

Nový rok u nás znamená vepřové se zelím na oběd, vídeňští filharmonici v poledne a čeští večer, flákací odpoledne a brzké zaplutí do postele, aneb snaha aspoň trochu srovnat dítěti režim (jelikož silvestrovskou půlnoc si samozřejmě dala s námi, že, pařmenka jedna nespavá.)

V sobotu Tříkrálová sbírka. Trochu jsem na whatsupové farní skupině vyvolala paniku, protože den před akcí jsme měli tři skupinky, a je zapotřebí aspoň šest, a zafungovalo to a v sobotu nás bylo do sedmi týmů! A to i přesto, že ti, kteří měli přijít, nepřišli. Poprvé za dvacet let sbírky jsme všechno zvládli za dvě hodiny, v klidu, bez mrznutí, bez únavy. Jak prohlásil náš Michal: "Když nechodíme pět hodin, tak mě to i baví."


Moje královny.

A já jako náhradník, když A. odpadla.

Závěr vánočního veselí proběhl v neděli v kostele na zpívání u jesliček. Takový nový a moc příjemný počin. Část rodiny odjela na nákupy, ale my s Miri jsme si to užily. Já zpívala a ona řádila, samozřejmě. Na následném posezení na faře se Miri seznámila s malou Laurinkou a byla úplně hotová z toho, že jí ožilo její miminko :-)



Na chodníku to drhne, ale jezdíme uličkami.

neděle 28. prosince 2025

Vánoce v domě

 Ukládám pro vzpomínku. 


Na dveřích. 

Ještě adventní.


Na terase je dřevěná zábrana místo tújí, a na ní hvězda a světýlka.

Truhlíky.


Mini stromek na terase po sněžení.


Hvězda podruhé.


Ministromek v zádveří.


Vánoční stromek od Františka. Velký a široký.



A girlanda u Miri.


pátek 26. prosince 2025

Z Vánoc

Prožívání Vánoc se mění, jak se mění život. U nás aktuálně dva puberťáci, jeden mladý dospělý, jeden senior, dva manželé po dvaceti letech manželství a jedno batole, co to ještě moc neprožívá a větší zážitek než z rozsvíceného stromečku má z vláčku jezdícím pod ním - vtípek sourozenců. Tak když to tak vypíšu, je docela jasné, jaké u nás byly Vánoce. Náročné pro matku, rozhodně. 

Ale abych nebyla nespravedlivá: bramborový salát už jenom koriguju zdálky, puberťáci pomohli s cukrovím a instalací stromku a batole usnulo před Štědrým dnem pozdě odpoledne, takže se vlk nažral a koza zůstala celá - zdobili jsme odpoledne a přitom se dítě vzbudilo a měli jsme stromek od Ježíška. Chudák čtvrté dítě, už mě vůbec nebaví hrát ty rodičovské hry na překvapení.

Z dárků jsem byla nejvíc zaskočená já. Vzhledem ke svému minimalismu jsem děti neučila dávat dárky ostatním členům rodiny - pamatuju si z dětství, že to bylo hlavně hromadění nesmyslů. Ovšem loni mě přestalo bavit, jak pod stromečkem nic nemám (příběh s dárky od muže jsem tady kdysi už psala, je to komplikované) a poručila jsem těm třem starším potomkům, aby mi něco malého pořídili. Letos mi zase stačilo něco malého, ale jak už jsou chlapci po letních brigádách movití (no tak už zase nejsou :-)), dostala jsem překvapivě velké dárky. Podložku na cvičení, krásnou skleněnou ozdobu z výletu do Vídně a od Magdí keramický květináček. A jako bonus prádelní koš z Lidlu plný dalších dárečků. 




Jedna rozmazaná houslistka.

A pozor - jeden začínající baskřídlovák.



Pak jsme se vypravovali na "půlnoční", která byla letos v devět večer, a Miri na nás: "Já taty ááááaá." Přeložím: taky chci jít zpívat do kostela. No tak jsme ji vzali. Byla nejmladší účastník a v první lavici s námi vydržela do evangelia. Pak ji vzal drahý do předsíně, protože řádila.

Boží hod byl přenávštěvovaný a náročnější než jindy, ale na Štěpána po obědě drahý uspal Miri a já si konečně natáhla nohy na gauč a do večera jsem si četla. Tradice posledních let, moc příjemná!

A teď mám před sebou ještě týden vaření pro sedm lidí. Ale jinak jsou ty svátky fajn :-)

Vycházka a starostovy ovce.

Bez sněhu.

neděle 5. ledna 2025

Tři králové

Jedna z akcí, kterou miluju a nenávidím dohromady. Na jednu stranu vidím v koledě velký smysl a mám radost, když lidi mají radost, že za nimi přišli tři králové, pak mě taky těší, jak nám Charita děkuje i v televizi :-) Na druhou stranu ta zima, vlezno, lidi, kteří z vás nemají radost (taky jsou takoví)... No nejvíc se vlastně těším, až bude "po".

Letos změny: koledování je zase farní akce. Nový farář se do toho nezvykle vložil, sehnal nové koledníky a na faře jsme vyráběli krásné zlaté koruny. Starosta nechal ušít obleky (akorát zapomněl, že koledují hlavně malé děti, takže ty hábity furt někde plandaly po zemi). Koledníků ale stejně bylo tradičně málo: tak jako nám s Táňou na vysoké vždycky chyběl jeden den, abysme se to na zkoušku naučily dokonale, nám na Tři krále vždycky chybí aspoň ještě jedna skupinka, aby to proběhlo v klidu. 

Po letech byla změna v termínu koledy a místo odpoledne jsme chodili v sobotu dopoledne. Na jednu stranu fajn chodit celou dobu za světla, na druhou stranu pro matky komplikace s obědem. A ještě jedna novinka: krásné požehnání pro koledníky. Až si z toho někteří zapomněli vyzvednout křídy.

Naše skupinka byla ryze dámská: my tři holky z domu, Baru a Šárka. Miriamka vydržela jenom hodinu, ale i tak dobrý. Pak šla s tátou domů. Měly jsme v plánu dobrat uličky dolního konce dědiny, kde jinak chodily malé děti, tak aby toho neměly moc. Bylo to docela v pohodě a skončily jsme brzo. Tak jsem nabídla pomoc dalším skupinkám, nejdřív jsme obešly náměstí a pak ještě kus další ulice. A to už mě nebavilo, fakt. Skončily jsme jako předposlední. Myslím, že jsme obešly největší kus dědiny a nejvíc domů. Já taky zastávám heslo, že není čas na hrdinství, a na rozdíl od Lídy, která s dětma zpívá CELOU koledu a ještě k tomu hraje na housle, my jsme letos občas zkracovaly i ty naše tradiční tři sloky. Přišli jsme z daleka a nazdar. 

Letos mi jeden chlapec řekl, že na koledu už nepůjde, protože už byl třikrát. Magdalenka na to: "Mami, a kolikrát jsi byla ty?" Mockrát, Magdí. Někteří z nás z toho koledování zapomněli vyrůst:-) 


 
Moje královny. 


středa 1. ledna 2025

Vánoční vycházky

Zatímco nížiny o Vánocích trápila inverze, my jsme si letos užívali neobvykle bílé a slunečné svátky. 

V neděli mezi svátky tradiční Holíkov netradičně z druhé strany z Němčic. Naše rodina v oslabení, Michal se doma léčil z nachlazení. Ale jinak velmi příjemná procházka ve vykáceném lese a pak velmi příjemné posezení u bráchy a Šárky. 



















Na Silvestra jsem pak vyhnala ven všechny děti ("A musíme?" "Ano, musíte!") a byla z toho neméně příjemná vycházka v oblíbeném okruhu.

Takhle krásně je u nás za dědinou. 

A tak nemusíme jezdit nikam na hory.







Opravující se boží muka.

Doma jsem nachystala chlebíčky a jednohubky a tak mě to po té procházce unavilo, že jsem šla jako obvykle spát v devět s Miriam. 

Aspoň že zbytek rodiny počkal na Nový rok! 
Tak ať je i pro vás příjemný a úspěšný!