Letos narvané událostmi, ale přitom nejvíc pohodové za posledních x let.
Dvě děti část prázdnin pryč. Já s mužem jsme si užili v sobotu večer Mňágu a drahý ráno v pět hodin, vlastně v šest hodin (Pán Bůh zaplať za posun času) vyrazil směr Znojmo, aby vyzvedl Magdí a vrátil se s ní tak, abychom mohli být v 10.15 v kostele ve Sloupu. Naše Verča šla totiž k biřmování! A já jsem podruhé měla tu čest být biřmovací kmotrou.
Po obřadu jsme byli pozvaní na oběd (tím pádem jsem nemusela vařit a hlavně nic vymýšlet! Hurá.) Oběd jsme si vychutnali celkem v klidu, Miri potom objevila dětský koutek a dostatečně se tam vyřádila, cestou domů usnula a dopřála nám ještě i hezké klidné odpoledne.
Na další dny jsem měla nějaké pracovní plány, ale bylo škaredě, takže venku se nic dělat nedalo. Tak jsme jenom s Michalem našlapali zelí do hrnce a pak jsme dost odpočívali. Ve středu bylo naštěstí krásně, takže jsem si na terase v tričku hrála s dušičkovými vazbami. Už jsem se bála, že je snad letos budu muset dělat doma, ale nakonec jsem se toho teplého podzimního dne dočkala. Tak děkuju!

























































