...v přespolním běhu.
Ano, tak jako loni, i letos naše školička pořádala
okresní kolo v přespolním běhu.
Proč pořádá škola o 147 žácích
soutěž pro 350 závodníků?
Protože to nikdo jiný pořádat nechce.
Protože to děláte kvůli vlastním závodníkům,
aby měli úspěch,
a oni nakonec odmítnou závodit,
protože mají druhý den závod na kole a byli by unavení.
Kolega, co to měl na starosti loni,
je doma kvůli dlouhodobé nemoci,
a tak ustanovil ředitelem závodu MĚ.
Člověka, který měl s tělocvikem vždycky problém.
Který měl na gymplu z tělocviku vždycky dvojku.
Mě, která mám takový běžecký styl,
že to mého muže vždycky rozesměje.
No ale organizačně jsem schopná, to zas ano.
Ale když máte ředitelovat
vlastní ředitelce
a nejchytřejší nejneomylnější kolegyni...
tak to prostě trochu drhne.
A tak drhnul i náš čtvrteční závod.
I když počasí nám Pán Bůh seslal dle objednávky.
(Ateisti ještě ve středečním mrazivém ránu pochybovali.)
Sepsat výsledky se ukázalo jako velký problém.
Nakonec jsme seděli u videa
a po setinkách hledali,
kolikátá doběhla "61" a kolikátý "18".
Předávali jsme diplomy úplně jiným lidem.
(Ještěže se ti správní přihlásili.)
Na diplomech byly hrubky.
(Krištov!!!!)
Ve vyhodnocení škol byly nakonec dvě chyby.
(I ta škola se hlásila, že chce "na bednu"...)
Mám sto chutí jim napsat:
"To udělala Zuzana!"
Ale kdo je ředitel závodu, hmm....?
A je asi zbytečně psát, že se cítím...
... jako úplný blbec.
Fotky jsou z našeho foťáku,
fotila Nela Z.
Jo, měla upatlaný objektiv.
A perlička na závěr:
letos nejsem tělocvikářka!
A to mi to zrovna začínalo jít.
