Co bylo letos

 .... se stavbou.

Jako vždy se mi chce napsat: NIC moc.

Letošní důvody jsou nasnadě:

těhotenství 

furt ňáký doktor

hromada ježdění kvůli Markovým přijímačkám 

hnusné počasí 

drahého práce 

kanalizační přípojky ve Ž.

a v neposlední řadě snad tři z pěkných letních víkendů zabila oprava plotu pratety z pátého kolene.

Zajímavé, jak jsem se vlastně do drahého zamilovala i kvůli jeho vztahu k rodině a snaze všem pomáhat a teď to na něm nenávidím. 

Takže co se teda povedlo.

Drahý se konečně vykašlal na týpka, který mu dva roky sliboval natažení venkovní izolace, a s klukama to zvládl sám. Konečně se mohl zasypat vodní příkop a do domu jde vejít hlavním vchodem. 

Izolace od podzimu...

...do zimy.

Zasypat. Konečně. 

Hotovo.

Stavěly se příčky. V patře jsou už hotové, dole částečně. Už máme skoro spíž a místo jednoho pokoje dva.

No, a pak se konečně pracovalo na zahrádce před domem! Kluci mi přesívali hlínu a já přesazovala to, co mi dole na zahrádce moc bují nebo je to na nevhodném místě. Strašně se těším, až to další rok pokvete. A na záhonech za domem jsme sklidili několik misek jahod. Taky dobrý. 

Převoz kytek samozřejmě na kočárku.

Zasazeno.

Dětská práce. 

Zalito.

Samozalívací zařízení.

Občas něco vyroste samo a je to krásné. 

Střípky z Vánoc

 Jako každý rok spousta věcí na poslední chvíli a s tím spojený stres a moje nervozita. Stromeček kupovaný 23. prosince. Víte, jaké stromečky se prodávají 23. prosince? Hnusné a žádné. Ale nakonec vybrali jeden překvapivě pěkný. 

Je několik okamžiků, které považuji za zvlášť kouzelné: 23. prosince v noci, když je konečně všechno hotovo. Stromeček nazdobený, dům uklizený, na stole vyžehlený ubrus. Dalším momentem je 24. ráno, to mi zůstalo z dětství. Pak 24. večer, když se všechno zvládne, to je objev dospělosti. 

No, a pak už to jede. Letos obzvlášť rychle.  Pohádky, mše, Urbi et Orbi, návštěva z N., návštěva v L., řízky, salát, cukroví, kluci u počítače, Magdí u telefonu, to je mládež teda, litry čaje, osamělé procházky s kočárkem, to je mládež teda, muž dospávající náročné předvánoční pracovní dny, před Štědrým dnem hromada sněhu, na Štědrý den velká obleva, od Božího hodu jaro. Mezi svátky práce na stavbě, procházky s kočárkem, Magdí s nachlazením a taková ta klasika. Jojo, vymyslela bych si lepší program, kdyby nebylo kojence, neochoty spolubydlících a erupcí na Slunci. Co už. Třeba se dočkám za rok. Nebo za deset let.

Krasavec. Letos od země do stropu!

Vánoční zvyky.

Které se blbě fotí. 

Holky u stromečku.

A slečna leze. Ta radost!

Krásné Vánoce

Zvláště teď, pod tíhou aktuálních událostí, myslím na to, že třpytivé, klidné svátky plné dárků a dobrot jsou výmyslem moderní doby. Vždyť i ty první Vánoce byly dramatické a spíš smutné, Maria rodila v chlívku, klaněli se jen hrubiánští pastýři a pak Herodos nechal povraždit betlémské děti. 

Ale uprostřed největší noci vyšla hvězda. 

A to malé děťátko nám přineslo spásu. 

Tak ať i vám přinesou Vánoce do srdcí klid a mír. Požehnané svátky!

 

Vánoce za rohem

Sníh se až na malé ostrůvky rozpustil, v pondělí a v úterý úplně jaro (venku usušených šest praček prádla!), dnes zase sněží. Stárnu a miluju to všechno.

Doma předvánoční úklid, za který se skoro stydím, že je to pro mě důležité. Ano, v pěkném počasí jsem i ty okna umyla, nekamenujte mě.

A taky peču cukroví. Nic velkého a na Instagramu by to neuspělo, ale po loňské těhotenské cukrovce se letos nehodlám omezovat. 

Letošní novinka: srdíčka se slaným karamelem. 

Je jich fakt málo, doufám, že nikomu nebudou chutnat a zbydou na mě. 

Co je nejlepší na dárcích koupených v listopadu? Už jsem zapomněla, co tam vlastně je, bude to překvapení i pro mě. 

Zvládla jsem návštěvu kadeřnice. Miriamka se vzbudila, právě když jsem měla na hlavě barvu a ručník, a řvala tak, že mě připravila o druhé mytí vlasů a vlasovou masáž. 

Ulomila jsem si kus předního zubu a pak umožnila mnoha lidem spáchat dobrý skutek, než mi protekční zubař vrátil úsměv. Děkuju všem. 

Měla jsem narozeniny. Koupila jsem si čemeřici v květináči a mám z ní furt radost. Na bilance letos není čas. 

Časem ji dám na záhon, ale zatím se kochám u okna.

Duchovně advent bída. Jenom tradiční adventní appka, rorátní písničky ze Spotify, rychlozpověď a z YouTube promluvy Vojtěcha Kodeta. 

Kulturně ještě lepší. Jedna školní besídka a dva koncerty ZUŠ. Plánovaný výlet na adventní trh zrušil Covid u řidiče. (Jo, já vím, kdybych jezdila autem...)

Brnkačka.

No a slečna Miriamka začala lézt po čtyřech. Musíme vymyslet, jak to udělat se stromečkem. Ovšem nejdřív ho musíme pořídit. A kapra. A pak už můžou být Vánoce. 

Leze, kam nemá, a pak řve. A matka ji fotí, místo aby zachraňovala.

Adventní radosti

Už dva týdny máme sníh! Miluju to, i když z každého výjezdu s kočárkem je akce srovnatelná s výkonem v posilovně.

Využila jsem stávky škol a zapojila děti do malování koupelny. Rok odhodlávání, dvě hodiny práce a ten pocit, když se při sprchování a čištění zubů nedívám na fleky od plísně, ale na bílou zeď a strop - ten je k nezaplacení. 

Postupně během dvou týdnů jsem zvládla věnec na dveře i na stůl, truhlíky s větvičkami na okna, vyzdobit zádveří a instalovat světýlka. Když je nezapomeneme rozsvítit, tak se kocháme.

Michal dělal ve škole Mikuláše a já jsem mu spíchla ohoz, kvalita šití jak z AliExpresu, nicméně účel to splnilo. 

Tradiční adventní pečení perníčků už zcela v Magdalenčině režii. Ani jsem ji nevyfotila, jenom ujídáme.

Ovšem, poprvé v životě jsem zajistila rodinné vánoční focení. Těším se na výsledek.

Marek se vyjádřil, že by si přál nové džíny, neb ty jeho jediné se už rozpadají. Pan POP Jeans z nás musí mít radost, ze tří padnoucích kusů si chlapec vybral samozřejmě ty nejdražší.

Jedeme další kolo viróz. Na tom teda nic radostného není. A období zavádění příkrmů taky nic moc, ze čtyř až pěti lžiček, které do Miriamky vpravíme, končí tři v bryndáku, jedna na puse a posléze na rukávu a o té jedné, kterou víceméně nedopatřením polkne, nám velmi zamračeným obličejem dává najevo, co si o té mojí s láskou vypěstované, uvařené a rozmixované bio zelenince myslí. Nic pěkného. 

Tento týden nás zřejmě čekají tři besídky. Tak snad to ve zdraví přežijeme.

Výraz hovoří za vše. 

Větve samozřejmě přivezené na kočárku.

Výzdoba zádveří. Práce na deset minut.

Věnec "co obecní zeleň dala"

Polotovar s mopem místo berly.

Zima.

Už druhá. 

Nejoblíbenější cukroví

 Objevila se mi v komentářích žádost o recept. A tak to já se ráda podělím a rovnou si to zde uložím. 

Poslední roky jsou mými nejoblíbenějšími druhy ty, které se pečou v jednom kroku. Žádná drbačka jako s trubičkami, které 1. upečete, 2. namočíte do čokolády, 3. uděláte krém, 4. naplníte a než se otočíte, tak jsou pryč, teda v puse dětí.

Od dětství mám moc ráda sádlové koláčky. Do mísy na váhu postupně nasypu

180 g hladké mouky 

180 g cukru moučky

50 g kakaa

150 g sádla

a pak tam sýpnu mleté ořechy, podle maminky od oka, ale kdo nezná, jsou to tak dvě velké lžíce, přičemž se držíme pravidla, že víc je víc.

Upatláme těsto, z těsta uválíme kuličky, narovnáme na plech s pečícím papírem a přichází můj vlastní hack: do každé kuličky vmáčkneme kuličku mraženého rybízu. Tím vyrobíme z kuličky koláček. Upečeme (já na 150°C tak 10 minut, upečené koláčky jdou lehce odšoupnout) a hotovo. 

No a druhý extra rychlý recept - mokka oválky. Jestli mám sádlové koláčky ráda, tak tohle miluju! A zároveň přiznávám, že jsem jediná. Ani u rodiny ani u návštěv nevzbuzují oválky žádné ovace, což mi ale vůbec nevadí a každý rok si udělám pěkně půlku dávky jen pro sebe!

Celá dávka je tak 30 kousků a potřebujete:

125 g hladké mouky 

30 g solamylu

1 lžíci kakaa

1 lžíci mleté kávy 

větší špetku soli

50 g moučkového cukru

125 g másla 

Upatláme těsto a vytvarujeme jakože kávová zrna, takže oválky, do kterých uděláme špejlí rýhu. Upečeme podobně jako sádlové koláčky. Na závěr by se oválky měly ozdobit mřížkou z bílé čokolády a kávovým zrnkem, to už nedělám. 

V chutích mám ráda kontrasty, takže třeba horké maliny se zmrzlinou, mňam! Na sádlových koláčcích mám ráda kontrast sladkého s kyselým rybízem a na mokka oválcích to překvapení, když narazíte ve sladkém na zrníčko soli. Takže jestli to vnímáte stejně, vyzkoušejte!