... část podzimní.
Co je jinak, než na jaře?
Už se spoustou věcí počítáme a zvykli jsme si na ně.
Třeba na roušky.
A výuka probíhá on-line přenosy.
Máme pevný rozvrh a tak to člověka víc nutí držet nějaký řád.
A navíc mám v živé paměti,
co s náma udělaly ty neuspořádáné jarní dny,
takže se toho teď snažím vyvarovat.
Tedy...
uterý 3. listopadu 2020.
Vstávám v 6.30, což je o hodinu později, než by bylo normálně,
venku už je světlo a navíc to vypadá,
že po několika dnech mlh a deště bude dnes slunečno.
Paráda.
První věc, co dělám, když vylezu z postele:
pustím si rádio Proglas.
Zavřu dveře do ložnice, abych nebudila Magdí.
Dám vodu na čaj a vytáhnu z ledničky máslo.
Než se vrátím z koupelny, mám uvařenou vodu na čaj.
Namažu si chleba s máslem a medem a u horkého čaje
prohlížím časopis.
První výhoda práce z domu: klidná snídaně.
Po sedmé hodině rychle uklízím (hlavně v dosahu web kamery),
běžím si vyčistit zuby.
Otevírám okna v ložnici dokořán. Posbírám po domě špinavé prádlo a zapínám pračku.
Bude pěkně, snad mi to uschne venku.
Zapínám počítač.
Začínáme chemií v osmé třídě.
Tentokrát je to pro mě jednoduché: nahrála jsem jim test na probranou látku o atomech
a nechám jim hodinu na vyplnění.
Sedím u počítače, odpovídám na dotazy.
A ladím prezentaci do dějepisu na čtvrtou hodinu.
Po půl hodině mi začnou na Teamsech naskakovat vyplněné testy.
Je to masakr.
Někdo odpovídá do souboru.
Někdo napsal na papír odpovědi a pak to vyfotil.
Nechávám opravování na později a loučím se s nimi.
O "přestávce" v ložnici zavírám okno, stelu postele, budím Magdí.
Chystám jí snídani.
Sbírám další hromadu prádla na praní. Snad dnes stihnu dvě pračky.
Budím Marka. Michal už sedí u počítače na hodině zeměpisu.
Začíná mi druhá hodina, chemie v devítce.
S těma jsem psala test minule, bavíme se o výsledcích.
Jeden test nemám. Slečna mi tvrdí, že mi ho poslala.
Tak?
Vyřešíme asi jindy.
Probíráme zdroje energie. Uhlí, ropu, zemní plyn, jádro.
Neznají naše jaderné elektrárny.
Ale no tak! Vždyť jsou jen dvě!
Pak se ještě bavíme o tom, co jim vadí na nastavené distanční výuce.
Fňukají.
Je toho moc, mají krátké přestávky. V jiných školách je toho míň.
Jo děcka, to je život.
U přijímaček budete rádi, že jste se učili víc než jiní.
Mám "velkou" přestávku.
Zapínám počítač Magdí.
Pozor, to bude zkouška naší Wi-Fi.
Tuto hodinu jedeme on-line všichni čtyři.
Ale já začínám až 9.20.
Takže stihnu pověsit to první vyprané prádlo,
vytrhnout pár posledních mrkví a petrželí na polívku.
Dám vařit polívku a zjišťuju, že šunku mi včera dojedli.
Takže místo těstovin s hráškem a šunkou budou těstoviny s nivou a se špenátem.
Ještě ho mám řádek na záhonu.
Učím šesťáky o Babylónské říši.
Mám fakt pěknou prezentaci.
Chammurapiho zákoník, Nabukonodozora...
Vyprávím o židovském zajetí a Magdí kousek ode mě odpovídá své paní učitelce.
Michal má matematiku a Marek se učí o východofranské říši.
Uáááá...
Hurá, další přestávka.
Magdí skončila, Michal má teď hodinu volno.
Míchám polívku, chystám si omáčku na těstoviny.
Čeká mě poslední hodina.
Dějepis sedm.
Prezentaci nemám úplně doladěnou, chybí mi tam nějaké obrázky,
aby to bylo hezčí,
ale už na to kašlu.
Probíráme Svatou říši římskou a křížové výpravy.
Vtip dne:
Děcka, tak křížové výpravy směřovaly do Svaté země.
Co je to za město na tomto obrázku?
To s tou velkou mešitou? Hlavní město Svaté země?
Je to...
.... Hollywood?
Jo, tahle ta třída... to bude ještě dřina.
Vypínám počítač víc umluvená a ztrhaná, než kdybych byla ve škole.
Obědváme celá rodina.
I s Michalem.
Druhá výhoda práce z domu.
Společné rodinné obědy.
Po obědě dobrá domácí káva. Výhoda číslo tři.
A k tomu distanční výuka Magdiné flétny.
Pak si zapínám "Sama doma".
Uklízím kuchyň, zapínám myčku, umývám to, co nejde dát do myčky.
Vytřu podlahu v kuchyni.
Jdeme ven.
To se snažíme každý den, obvykle chodíme na vycházky, ale dnes jdeme pracovat na zahrádku.
Venku už se zatahuje, ale je pořád pěkně teplo.
Konečně vyvezli kontejner na bioodpad, takže odvážím poslední hromady ze zahrádky.
Kluci hrabou listí, Magdí krmí miminko dřišťálky.
Odvezeme listí, ostříhám muškáty z oken.
Letos byly pěkné.
Jeden očištěný truhlík s ostříhanými muškáty zkusím přezimovat v prádelně.
Místo muškátů dám na okna truhlíky s vřesem a větvičkami.
Sundávám prádlo.
Michal je trochu zašpinil, jak se u něho šermovali s Markem hráběmi.
Ručníky z první várky v podstatě uschnuly, tepláky a trička z druhé várky věším vlhké do prádelny.
Ještě sbírám v uličce padaná jabka ze sousedové jabloně, on na to kašle.
Tuším ale, ale upečení štrůdlu ani dnes neklapne.
Ale stihnu umotat věnec na dveře.
Děcka běží na nákup k Vietnamcům.
Je půl čtvrté, venku zataženo, mlha, mrholí. Dokončuji věnec a zvoní mi telefon.
Ředitelka.
Dnes byla on-line porada.
Průser.
Nevšimla jsem si toho, za poslední týden mi nepřišel na školní mail ani řádek
a tak jsem to včera nekontrolovala.
Konzultujeme po telefonu.
Zjišťuju, že snad všechny kolegyně prodělaly Covid.
Uf, ještě že jsem doma.
Dostávám pokyny ohledně on-line rodičáku.
Jdu domů.
Děcka mají po svačině, koukají do počítačů, jestli se učí nebo hrají Minecraft...
kdo ví?
Magdí maluje a pak jde na pohádky.
Vařím si horký čaj, udělám si ta sbíraná jabka v karamelu s jogurtem a jdu na opravy testů do chemie.
On-line opravování je strašné.
A to jsem si myslela, jak mám úžasný test...
teď tady počítám čtvrt body a překlikávám mezi fotkami výsledků a zadáním.
Vrací se Michal. Ano, měli bychom jet na nákup...
nechce se mi, opravených mám jen polovinu testů, ale stejně už nemůžu.
Jedeme do Lidlu do Boskovic.
Cestou si povídáme, je to fajn čas jenom pro nás.
Děláme běžný rodinný nákup, osm litrů mléka, hromady sýrů, párky pro Michala,
hermelín pro Marka. Magdí si přála knížky. Nebo oblečení. Skromná to dívka.
Kupuju jí jogurt. S Tlapkovou patrolou.
Cestou domů se stavujeme v L.
Doufám, že ten jejich Covid už není infekční.
Babičku sejmul fyzicky, dědu psychicky.
Ach jo.
Ale je fajn je po tak strašně dlouhé době vidět.
Doma vyrovnáváme nákup.
Děti se vrhají na párky a jogurty, jakoby týden nejedly.
Pak vyrovnávají myčku, uklízí nádobí.
Já sedám k počítači.
Naštěstí mám z loňska pěknou prezentaci na lišejníky do přirodopisu šest.
Skvělé, to použiju.
I zápis pro dějepis v devítce mám.
Ale je divný. Ta učebnice je totiž divná. Znova studuju velkou hospodářskou krizi na Wikipedii.
Předělávám zápis.
Teď to snad má logiku.
Je půl deváté.
Magdí je už v posteli, čte si.
Míša spí. Marek se sprchuje. Zlobím se na ně, mají v pokoji děsný nepořádek.
Pak se diví, že Marek nemůže najít čítanku a Michal každý den jiný sešit.
Jdu se umýt, lehám do postele.
Čtení Madynky pro Magdí dnes taky neklapne.
Jsem unavená.
Ale doma je vyprané prádlo, plná lednička. Na zítřek nachystaná škola.
Jdu spát.
Dobrou noc!
