Tak už je to tady zas: jakmile odpadne jeden druh starostí, rozhlédnu se doma a najednou všechno vidím: zdi s fleky a dírami, věci na hromadách, papíry na vytřídění. Všude prach, pavučiny a binec. (Teď, když to po sobě čtu, tak to zní, jakože bydlíme ve strašidelném zámku, což samozřejmě není pravda a v realitě si toho nepořádku zbytek rodiny ani nevšiml, takže to není tak strašné, ale snad se chápeme:-))
Takže jsem prázdniny opět zahájila velkým úklidem a malováním. První místnost, kterou jsem vzala do parády, byl pokoj u kluků. Akorát drahý se zapojil do čištění zdí a vzal to z gruntu oloupáním staré malby, takže výsledek je hnusná nerovná zeď, která nejde přemalovat, ale abych ji celou oškrábala a nechala dát novou omítku - to už bylo hodně nad časový plán, takže jsme ji nechali tak. Zdálky je hezky bílá a zblízka se nesmíte dívat, no.
Pak jsme zrušili jednu polici s knihami v ložnici, protože zeď za ní chytala plíseň a zase se k tomu přidalo malování ložnice, to už bylo rychlejší, za jeden den hotovo i uklizeno - vzala jsem to jen rychlovkou bez tahání skříní.
V mezičase jsem uklidila kus sklepa a do sběrného dvora jsme s Markem odvezli hromádku zbytečností.
Ještě jsem zavařila první okurky, udělala meruňkovou, malinovou a rybízovou marmeládu, byli jsme na pouti v L. a vypravili jsme Magdí na cyklotábor.
Konečně trošku zapršelo, ale pořád je hrozné sucho. Takže dost času trávíme zalíváním, protože nosíme vodu od studny pod kopcem. Slušná posilovna.
Ale taky jsem už přečetla jednu knížku, vypila hodně kávy, v těch vedrech hlavně ledové, natrhala jsem si pěknou kytku do vázy a dlouho seděla večer na terase pod hvězdami. Takže dobrý.


























































