Celou zimu se na to těším

Až otevřu okna dokořán.

Až pověsím prádlo na zahradu.

Až zase vytáhnu z garáže zahradní lavičku.

Až uklidím zimní truhlíky a umyju okna.

Až budu po obědě pít kávu na terase.

Až si zase obuju jarní boty.

Tohle všechno jsem zvládla včera.

Dneska už je zase pod mrakem

a chladno.

Musí mi stačit válet se na gauči na jarních polštářích

a kochat se aspoň narychlenými rozkvetlými větvičkami.

Večerní cesty do světa fantazie

Snažím se dodržovat rituál společného večerního čtení.

Trošku nám to komplikuje fakt,

že kluci a Magdalenka mají už jiný vkus.

To teda měli vždycky, ale Magdí byla tak malá, že se musela podřídit:-)

Loni jsme přečetli celého Pána prstenů (i s Hobitem). 

Z domácí knihovničky už nám toho taky moc nezbývá.

A tak jsem vzpomněla na Letopisy Narnie.

Jako dítě jsem na ně narazila u bratránka,

a vůbec mě to tenkrát nechytlo.

Pak mi je dost lidí doporučovalo,
(třeba kněž při zpovědi loni na setkání v Olomouci:-)),

ale doma je nemáme a do knihovny jsme se pořád nemohli dostat.

Zachránilo nás uloz.to a Narnie v pdf.
A bylo to.

První tři díly jsme četli tři týdny.
Musím říct, že oproti Pánu prstenů
(nemůžu to nesrovnávat, však Tolkien s Lewisem byli kamarádi
a beztak ty příběhy taky srovnávali),
- tak oproti Pánu prstenů mi to přišlo takové suché.
Vyprávění není tak strhující, 
krajina není vylíčená tak malebně...
ale zase pro děti je lepší,
že příběhy jsou kratší, přímé
a nejsou tak strašidelné.


 Přečetli jsme tři díly a pak zkoukli filmy.
Knížka je teda vždycky lepší.
Na filmech je nejvtipnější, jak se natáčeli u nás,
takže vidět Petra, Lucinku a Zuzanu v Adršpachu,
to bylo jako by byli u nás v obýváku.

Tento týden jsme si dali díl čtvrtý.

A dobrý.

Baví to kluky a docela i Magdí.

Baví to mě.

Takže ty poslední tři díly jsme si půjčili v knihovně.
A teď už: za Narnii!!!!!!!!!!

Obleva a lazaret

S odcházející zimou přišly k nám domů nemoci.

Začal minulý víkend Marek

a v úterý si viróza našla i mě.

Po pěti letech!

Ono by to asi bylo v pohodě,

kdybych zůstala už ve středu doma,

ale ve škole jsme zrovna měli jednu akci,

kterou jsem měla na starost,

takže "co bych pro školu neudělala".

Nejdřív jsem přišla o hlas,

pak se přidala rýma a teploty - 

v pátek jsem ještě půl dne učila,

a pak už dva dny ležela v posteli 

a až dnes odpoledne zase vylezla. 

V pátek se ke mně přidala i Magdalenka.

Naštěstí to nebyla "chřipka chřipka",

ale i tak to byl záhul.

Dokonce jsem uvažovala,

že zůstanu s Magdí doma na OČR...

a to už teda je něco.

A tak se celou zimu těším,

až přijde jaro,

ty prvotní záchvěvy, kdy začne tát sníh

a vylezou sněženky,

a poprvé po zimě pověsím prádlo venku...

a teď to sleduju jen z okna.

Fotky jsou focené odpoledne od čtvrtka do neděle.

Dnes došlo i na to prádlo venku,

ale věšeli je moji chlapci.

Taky "vařili":

zachránila nás zabijačka minulý týden v L.,

takže jenom vytahujeme z mražáku

polívku a sekanou

a uvařit brambory umí Marek s přehledem. 

A březen - to jsou i sněženky.

Takhle se klubaly ve čtvrtek, než mě přepadly teploty.

Zítra učím šest hodin a pak jedeme naposledy 

na bruslení.

Snad to přežiju ve zdraví.

A všechny naše děti budou samy doma:

kromě nemocné Magdí 

mají kluci jarní prázdniny.

Snad i oni to přežijí ve zdraví:-)