.... protože doba vánoční nekončí na Štěpána, že jo. Aspoň nám katolíkům.
Letos byly Vánoce docela dobře rozložené (ovšem musím říct, že v rámci plánování mě poněkud stresuje, jak jsou Vánoce pokaždé jiné dny. Někdo navrhoval posouvat Vánoce podle sněhu, mně by spíš vyhovovalo, kdyby to bylo jak na Velikonoce stejné dny. Prostě předposlední neděle v roce čtvrtá adventní neděle, v úterý nebo ve středu Štědrý den. A každý rok bychom si užili krásně dlouhé volno.).
Tak letos jsme si po svátcích dali vcelku normální sobotu a v neděli jsme slavili svátek (Svaté) rodiny a po váhání a domlouvání jsme konečně vyrazili do vánočního Brna. Marek už je řidič, tak jsme mohli jet v pohodě dvěma auty do Blanska na vlak. Akorát teda kvůli lístku na parkování nám ještě ujel jeden spoj před nosem a přijeli jsme se stmíváním. Tak aspoň jsme měli hned vánoční světýlka, že jo.
Vzhledem k tomu, že na vánočních trzích kupujeme už roky maximálně punč, tak vůbec nevadilo, že jsme přijeli až po trzích. Aspoň bylo míň lidí, i když na můj vkus furt hodně. Miri se svezla na kolotoči, podívali jsme se na draka ve svetru a na betlém u radnice, vlezli do pár kostelů prohlídnout betlémy a pak už zas šli na vlak, protože bylo docela pozdě.
Cestou domů jsme se stavili na pizzu v Blansku a zde jsme měli největší zážitek: jídlo a pití nám dovezla robotická kočka. Byli jsme z toho tak vyvalení, že jsem na poprvé nestihla vzít všechno pití, takže s ním kočka odjela a pak se znova vrátila i se slovy: "Dobrý den, vážení hosté!" Hustý. Už vás někdy obsluhoval robot?
V pondělí mě doběhla touha po nějaké kultuře a tak jsme s Magdí odjeli do B., kde v kině dávali záznam Louskáčka z Královského baletu v Londýně. Jakože našla jsem i poslední dvě místa v představení v Janáčkově divadle v Brně, ale cena a čas a doprava a okolnosti rozhodly, že kino stačí:-) Udělaly jsme si s Magdí holčičí odpoledne, ještě jsme stihly švadlenku, kde si nakoupila vlnu na háčkování, kterému propadla, zašly jsme do kavárny a pak si vychutnaly balet a byly překvapené, jak se to dá pojmout zase jinak. (Magdí uchvátily Angličani, u mě vede Brno a Klárka v reálném věku.)
Jakoby to ty sněhové vločky z Louskáčka přivolaly, v noci krásně nasněžilo. Prokutáleli jsme se až k silvestru, který jsme po letech strávili u Blanky. Původně jsem chtěla odjet kolem desáté, ale najednou byla půlnoc. Tak po deseti letech jsem vítala nový rok od prvních vteřin. A omezení ohňostrojů vítám a vůbec mi to teda nechybí.
Nový rok u nás znamená vepřové se zelím na oběd, vídeňští filharmonici v poledne a čeští večer, flákací odpoledne a brzké zaplutí do postele, aneb snaha aspoň trochu srovnat dítěti režim (jelikož silvestrovskou půlnoc si samozřejmě dala s námi, že, pařmenka jedna nespavá.)
V sobotu Tříkrálová sbírka. Trochu jsem na whatsupové farní skupině vyvolala paniku, protože den před akcí jsme měli tři skupinky, a je zapotřebí aspoň šest, a zafungovalo to a v sobotu nás bylo do sedmi týmů! A to i přesto, že ti, kteří měli přijít, nepřišli. Poprvé za dvacet let sbírky jsme všechno zvládli za dvě hodiny, v klidu, bez mrznutí, bez únavy. Jak prohlásil náš Michal: "Když nechodíme pět hodin, tak mě to i baví."
 |
| Moje královny. |
 |
| A já jako náhradník, když A. odpadla. |
Závěr vánočního veselí proběhl v neděli v kostele na zpívání u jesliček. Takový nový a moc příjemný počin. Část rodiny odjela na nákupy, ale my s Miri jsme si to užily. Já zpívala a ona řádila, samozřejmě. Na následném posezení na faře se Miri seznámila s malou Laurinkou a byla úplně hotová z toho, že jí ožilo její miminko :-)
 |
| Na chodníku to drhne, ale jezdíme uličkami. |