Že jsou letos podzimní prázdniny
na začátku týdne a ne na konci,
to bylo překvapení.
Nakonec příjemné.
Koneckonců, začátek i konec týdne mám stejně dlouhý.
A když je volno čtvrtek - pátek,
popravdě: ve čtvrtek se vzpamatovávám
a v pátek uklízím a vařím. Pak je víkend a nic.
Kdežto takto jsem o víkendu odpočívala
a včera a dnes jsem ledacos stihla.
Umotala jsem dušičkové věnce,
vyprala hromady prádla,
našlapala zelí do hrnce
(ó, jak tuto práci nenávidím!)
a konečně dokončila práce na zahrádce.
Letos jsem ryla na třikrát.
Celer jsem sklidila až dnes.
(Ale musím říct, že mu to prospělo, dorostl do solidní velikosti.)
Taky jsem konečně vyryla poslední jiřinu,
nakopčila růže
a ještě zalila, co se dalo.
Tak.
A může padat sníh.
Ach ne, ještě ne. Ještě stavba.
Fotky jsou průřez celého podzimu.
Zazimování u nás.
 |
| Jablka jsou letos ultra velká a extra sladká. |
 |
| Slečna poctivě umyla všechny hračky z pískoviště. |
 | |
| Tyčky od rajčat mi vždycky přišly fotogenické:) Navíc s prázdným pařeništěm. |
 |
| Nová jiřinka na podzim konečně parádně kvetla. |
 |
| Hvězdnice mi na zahrádce chyběly. Takže jsem je ukradla sousedovi. (Je to měšťák, v domě už nebydlí a kytky ho nezajímají. Ale kdyby zde bydlel, tak bych ho poprosila. A uryla jsem si jen kousek, nebojte.) |
 |
| Uklizená zahrada mě naplňuje zvláštním pocitem kliku a uspokojení. A mám to pěkně zryté, že? |
 |
| Krásná, že? Kdo by to čekal, v tak pokročilém podzimu. |
 |
| Správná venkovská romantika. |
