Řekli o zahradě

 Karel Čapek: "Zahrada se nejlépe zakládá tak, že se na to vezme zahradník."

Já: "Na zahradníka nemám a proč dávat peníze za něco takového, vždyť jsem na zahradě prakticky vyrostla, to zvládnu sama."

Ferdinand Lefler, oceňovaný zahradní architekt: "Zahrada se zakládá jednou a pořádně."

Já: "Ještě tak třistakrát to přesadím a bude to vypadat dobře."

Zahradní architekti: "Do záhonu vysadíme rostliny koupené v zahradnictví."

Já: "Dám tam to, co se mi nevleze na naši zahrádku, co mi tam zavazí, co se mi moc rozrostlo, co mi dají sousedi, co vykopnu v zarostlých zahradách domů na prodej a co se mi povede vypěstovat ze semínek. A někdy to, na co natrefím ve výprodeji."

Normální lidi: "Nechci na zahradu moc kytek, kdo by se o to staral."

Já: "Víc je víc, kytek není nikdy dost, a sem se ještě vejde pár tulipánů a v létě cinie."

Tahle bledule je příklad záchrany od prodaného domu.

Talovíny jsem vykopala v obecním mlází.

Čemeřici jsem si koupila k narozeninám dva roky zpátky. 

Pokračuju, pokračuju. Zvolna, ale přece. Obrubníky provizorní. 

Jaro. Cibuloviny, zbytek teprve raší.

Kamzičník od nebožky Karly.

Tulipány na novém záhoně po rozkvětu...

... a o týden později. 

K

Příklad výprodeje v Obi.

Ten bordó tulipán je tam omylem. Ale líbí se mi tam.

Tyhle narcisy se rozrostly z jarní dekorace. 

Levandule se rozmnožily na zahrádce a tulipány jsou dávný nákup v Lidlu.

A chodníček je novinka.

Sedmá sezóna

 ... na stavbě.

Fakt normálně, sedm let s naším domem. 

No a máme tady takovou zajímavost:

každý rok se na té stavbě udělá míň práce,

než rok předchozí.

Tím se vysvětluje ten počet let, že.

A taky je logické, že loňský rok se na té stavbě neudělalo téměř nic.

Přitom to začalo tak nadějně:

na začátku února nastoupili chlapi na sekání odpadů.

Něco sekli, Michal to po nich chtěl jinak, udělali to po svém,

Michal se naštval a řekl jim, ať už dál nechodí, že si to radši udělá sám.

Pak si zlomil žebra.

Stavební ruch utichl a už se za ten rok nestihl obnovit.

Ale tak aspoň se uklidilo okolí: konečně zmizela stavební bouda,

urovnalo se dřevo. Rozšířila jsem zahrádku jak před domem, tak za domem.

A na zimu jsem si zasadila česnek!

zahrádka před domem

Můj malý nesmyslný projekt

 No kdo by byl tak blbý, že by dělal zahradu předtím, než má hotový dům? Kdo? Já přece!

Na našem novém domě nemůžu a neumím dělat nic stavebního, a tak si řeším aspoň zahrádku. Ano, chápu, že to nikdo nechápe a sousedi si ťukají na čelo, co tam jako nacvičuju a že bych měla radši... Ale mě to jednak baví, a to jak proces tvorby, tak výsledek, druhak jsem ráda, že když už ne dům, aspoň jeho okolí bude příjemné na pohled. A taky jsem ráda, že mám kam expandovat s kytkami, které se mi na současnou zahrádku nevejdou, a taky že můžu pěstovat něco nového. A samozřejmě je zde ekologické hledisko: ptáci i hmyz určitě ocení radši kytky a keře než zaplevelené staveniště. 

Zahrada se nejlíp dělá tak, že se na to vezme zahradník, to věděl už Karel Čapek. No, za zahradníka se mi v této fázi opravdu nechce utrácet, navíc si jako typický Čech samozřejmě myslím, že na tom zas tolik není a že to zvládnu sama. Teoretickou část mám nastudovanou čtením časopisu Naše krásná zahrada a knihy Žijte ve své zahradě od Ferdinanda Lefflera. Akorát jsem zjistila, že fakt neumím namalovat plánek s hromadou barevných skvrn, které představují jednotlivé rostliny. Nevadí, přibližnou představu tvořím přímo na záhoně s heslem "nehodící se přesaďte."

První záhon jsem teď na podzim prohlásila za hotový. Jsem na něj hrdá! U sousedova plotu mám keře: bíle kvetoucí mochnu, ptačí zob, jalovec a tavolník. Před nimi vysoké trvalky a všechno možné, co mi zbylo na zahrádce: lilie, které jsem koupila v Lidlu a na dolní zahradu už se fakt nevešly, kopretiny vypěstované ze semínka, astry, které jsem koupila na hřbitov a ony časem moc vyrostly, modré podzimní astry vykoplé u sousedů v zanedbané zahrádce, přemnožené rozchodníkovce, denivky a kosatce, bohyšky, které jsem vylovila z kontejneru za hřbitovem, nějaký keř a tráva od Šárky, u cesty přemnožené levandule. A spousta, spousta cibulovin, ty doufám vyfotím na jaře. 

Akorát teda drahý chtěl podpořit moji zahrádku úpravou a zpevněním plochy před garáží, ale skončil jaksi jenom složením hromady štěrku, takže na záhon skoro není vidět. Budu si myslet, že to nebyla úmyslná sabotáž.

Česneky kvetly na jaře. 

Červen. Mulč vlastní výroby. Divizny a kopretiny.

Budovatelé.

Lilie!

Ilustrační fotka o ničem.

Kopretiny a divizna.

Když kvetla levandule. Mezi kamínky schovávám výrobky z dětského kroužku keramiky a maskuju je rostlinami.

Skok do října a nový záhon. 

Podzimní vibe.

Hotovo. Minimálně do jara.

A vzadu zvýšené záhony a zasazený česnek. To jsem zvědavá.