Zobrazují se příspěvky se štítkemkytky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkytky. Zobrazit všechny příspěvky

středa 5. srpna 2026

Zahrada v půlce prázdnin

Já to miluju.

Moje zahradní poklady.

Třapatky ve starém hrnci. 

Slunečnice za plotem.

Rozkvetlý ibišek.

Zaječí ocásky, letošní retro kytka.

Mečíky.

Hledíky, které se samy sejí, kde se jim chce.

Krásenky všude. 

Smilky do sušených vazeb.

Další záhon krásenek.



A další třapatky.


Hortenzie letos odpočívá.

Slunečnice z Louky květ.

A ještě jedna. 

Zato tahle vyklíčila pod krmítkem.

Na terase. Kopretinu jsem přes zimu opatrovala ve škole.

Oleandr v tomhle počasí jede. A pije.

Dvě cínie bylo to jediné, co vyrostlo z darované květinové bomby.

Mák, další kytka z Louky květ. Krásný, ale moc jich nekvetlo.

Asi potřebují víc prostoru. 

Pomocnice na jabloni.

Letos úroda maximální. Tři bedny rozdané.

Dýňová sezóna začíná. Tahle jela na tábor s Magdí.

Poprvé pěstuju papriky, protože brácha řekl, že to jde i bez skleníku, a že to zvládnu. Tak díky za rady.

Rajčata jsou klasika. Letos máme tři druhy.

Okurek bylo míň, ale i tak je rozdávám.

Další novinka jsou fazole. 

To si tak jdete pro svačinu.

Jak říkám: miluju a děkuju. 

středa 15. července 2026

Zahrada v půlce července

... a dny a týdny předtím. 

Po letech, kdy přišel déšť vždycky krátce po tom, co jsme dobrali zásoby dešťové vody ze sudů, je to letos katastrofa. Pořádně napršelo kdysi v dubnu a od té doby skoro nic. Bylo pár dní, kdy bylo zataženo a celý den poprchávalo, ale souhrn srážek byl minimální.

Párkrát v krizi jsem zalila vodou z vodovodu, což se mi příčí, a mezitím sledovala, jak to na zahradě všechno skomírá. Kaly a část mečíků vůbec nenaklíčila, všechno bylo malinké a mrzké. Vedra na konci června tomu nasadila korunu. Ale tehdy jsem si teprve vzpomněla na moje dětství stravené nošením vody z blízké obecní studny a rozhodla jsem se svým dětem zpestřit léto :-)

Napoprvé jsme šli prý sedmkrát - Marek s malou bečkou na vozíku, já s kýbly, Michal s konvemi, dokonce i holčičky. Miri nosila vodu ve svém kyblíčku na písek a byla děsně důležitá. Ke studni je to tak padesát metrů, ale ze strašného kopce, nebo objížďkou třikrát tolik. Ale zas je to slušná posilovna. 

A zahrada začala vypadat. Hrášek jsme teda nezachránili, úroda byla mizerná. Ale kytky se chytly, okurky a cukety začaly plodit, mrkev a petržel se vzpamatovaly. Akorát trávník je pryč.

Tahle kopretina strávila zimu u nás ve škole na okně a dobrý.

Konec června.


Černucha mezi okurkami.



Letos máme fazole.


A plnokvěté kopretiny se rozjely.

Na zadní terase.


Terasa letos patří minipaprikám.

První okurky. Až po intenzivním zalévání.


Levandule.


A konečně mám normální lavičku ve stínu!

Fazole jedou.

Cukety už taky.

První úroda.

Prší!!!

Vzácná návštěva. Otakárek ovocný.