1. máj je už letá Svátek práce. Lásky čas možná taky, ale kvůli tomu volno v kalendáři není.
Svátek práce je nutné oslavit. PRACÍ.
Takže: ráno vyprat prádlo (ano, nedělám nic jiného než peru, věším, žehlím a skládám, a to máme teprve dvě děti).
Převléknout klukům postýlky.
Uklidit. Pověsit prádlo a nacpat znova pračku. Uvařit. Pověsit prádlo a nacpat znova pračku. Umýt nádobí po obědě. Pověsit prádlo. Umýt podlahy. Dát do pořádku zimní boty, aby se mohly schovat na příští zimu a naleštit ty jarní, u kterých jsem to ještě nestihla.
Zaset připravený záhonek a pak se pyšnit pocitem skvělého zahradníka:-)
Připravit svačinu.
Vyžehlit to krásně vyprané a na sluníčku usušené prádlo. Samozřejmě taky na sluníčku, kdo by byl doma, když je tak krásně.
Čistě povléct naši postel.
Hlavně si odškrtávat, co jsem dnes všechno stihla.
Večer po zjištění, že není pečivo na snídani, upéct rybízovou buchtu.
A ještě se pokochat krásně rozkvetlou skalkou.
Na líbání pod rozkvetlou třešní nedošlo. Máme jen višeň a ta je pozdní a ještě nekvete. Soused má sice před domem rozkvetlou třešeň, ale asi by neměl pochopení :-)
A navíc: můj manžel opravdu není romantik. A dneska byl stejně celý den v lese. Sázel stromky. Ať rostou!