Zápis do školy č. 2

Dneska jsme byli zapsat Michálka do 1. třídy.
Při zápisu, jak jinak, perlil.

čekání dětem zpříjemňuje Lego

Letos bylo téma pohádkové

Přepečlivé vystřihování

Orientaci v prostoru, hlavně tu pravolevou, má tedy určitě po tatínkovi, ne po mně.

Nu, pro nás je letos zápis jen prvním krokem do školy. Protože je Míša narozený až v září, čeká nás ještě návštěva pedagogicko psychologické poradny. Případně více poraden. 

Už napřed jsme byli varování, že v současnosti jsou hitem odklady a předčasné zaškolení se nepovoluje z principu.

Uvidíme.

Jsme jako hrdí rodiče přesvědčeni, že mořit takové šikovné dítě ještě rok ve školce by byla škoda.

Michálkovy schopnosti potvrzují učitelky ze školky, sousedi, pediatr i logoped.

Tak snad v září budeme mít doma už dva školáky!!!

Nedělní odpoledne

Lenivý víkend byl zakončen lenivým nedělním odpolednem. Za všechno může hloupá viróza, která mě skolila. Ale zase to nebylo to zlé... pořádně odpočívám, jen když jsem nemocná.
Mužská část rodiny odjela za babičkou do L. a my s Madlenkou?
Nejdřív vydatný odpolední spánek:

Já mám tedy na spaní přes den svůj názor, takže jsem raději dokončovala obal na diář. V plánu byl už před třemi lety, no - konečně jsme se dočkali!
 

A taky si pořádně pohrát. Duplo od Ježíška zatím Magdí používá hlavně tak, že je vysype z krabice. Ale na rozdíl od brášků v tomto věku ji baví i naházet kostky zpátky do krabice. Bohužel hra vždy končí vysypáním.

 
A relaxace v mém nejoblíbenějším koutku se sbírkou nejlepších časopisů a hrnkem nejlepšího čaje. Madlenčinu ohrádku jsem zrušila. Madlenka v ní stejně skoro nebyla. Hlavně proto, že je to šikulka a není potřeba ji zvlášť hlídat (nebo už jsem při třetím dítěti tak vytrénovaná?) 
Křeslo je teď neoblíbenětším místem celé rodiny!

Loučení s Vánocemi

Dneska jsme se s klukama naposledy pomodlili u stromečku, v kostele si z plných plic zapěli  "nám nám narodil se" a zítra začne mezidobí. Letos je to snad poprvé, co se těším, až všechny vánoční dekorace sklidím. Začínám mít v oblibě minimalismus!

Doba normalizace

Máme za sebou první pracovní týden po dlouhatánském volnu.
Až na to ranní vstávání jsme si to s Madlenkou fakt užily, bez chlapů:-)
Mimo plavání jsem všechno vypustila, jenom tak jsme byli doma, vařila jsem jednoduchá jídla a venku byla krásná zima.

Kočárek po mamince, a jak slouží!

Jedeme pro bráchy s maximálním komfortem...

Před školkou musím vylézt, to vypadá na nějaký podraz!

To bylo jasný, že se mi sem nacpou, komfort je v háji.

Vánoce

Vánoce... krásné, a zase poměrně rychlé, někdy až zběsilé. 

Vyhnout se tomu nelze, to už jsem zjistila. 

Když chodíme na štědrý den odpoledne ve čtyři na dětskou mši, kde zpíváme se scholou, a já pak i na půlnoční, kde zpívám se sborem... 

...a druhý den na mši, a ještě milá návštěva až ze Španělska:-) a odpoledne hráli kluci v kostele divadlo, a pak jezdíme do Ludíkova...  

Je to náročné, ale krásné, a tak ten trochu blázinec stojí za to.

Každý den nějaké návštěvy.

Ale hlavně: letos sníh! Nádhera.

Na závěr dvakrát dárky: jeden mnou ručně vyráběný (vlastně tři)

a jeden pro mě, letošní No. 1. Dárek k předplatnému Nových proměn bydlení, který jsem dostala speciálně od Pavlíny Blahotové a ředitelky Smart Press poté, co jsem jim poslala srdceryvný rozhořčený mail, když mi napsala, že knížka došla a posílají jinou.

Jak říkala moje maminka: líná huba, holé neštěstí!