Jaro!

Nejkrásnější období v roce!

Všechno raší a zelená se...

a já letos:

jsem na dně sil

mám pocit, že se na mě všechno valí

a nejradši bych používala pouze věty,

které často vyslovala moje maminka

a já je z duše nenáviděla:

Kam se podívám, tam vidím práci.

Nevím, kam dřív skočit.

Doma je neskutečný nepořádek 

 (používáme doma jiný výraz, ale ten se sem nehodí:-))

Nic nestíhám.

  

a nejlepší nakonec:

Co teď a co potom???

Ach mami, teď už ti vážně rozumím.

Omlouvám, že jsem tě dřív nechápala.

Zároveň chápu svoje děti a muže, protože oni postoj pracující matky nikdy nepochopí.

Dokud nebudou pracující matka.

Ale je třeba výzvám čelit:

tento týden jsem tedy zrušila náboženství, 

v přírodopise vyrazíme pozorovat hmyz do terénu, 

úklid domu zkrátím na opravdu nezbytné úkony 

a práci na zahradě pojmu jako relax. 

Protože jinak se z toho zblázním a z dětí budou sirotci. 

A to jim vážně nechci udělat. 

Krokusy na zahrádce. Kvetou lidským starostem navzdory.

 

Na křížové

II.
Ježíš

prý radostně po kříži sahá

lehko se to říká

lehko se to kouká

lehko 

 

Na křížových cestách stále stejní ministranti.

Stále naši dva.

Ne, ne že by se jim vždycky chtělo.

Ale nakonec jdeme.

 Spolu.

Křížová cesta v neděli odpoledne.

V kostele pár lidí.

Půl hodina k zastavení, přemýšlení...

Zbytek týdne mám vyplněný povinnostmi od rána do noci.

Stejně toho spoustu nestíhám.

A ještě mi hodinu vezmou...

Mise splněna

Ach, naplánovala jsem si toho na tento týden tolik,

že bych potřebovala být doma měsíc, 

abych to všechno stihla.

Ale to hlavní: udělat si s dětma výlet

(navzdory tomu, že kluci už prázdniny nemají),

něco zajímavého jim ukázat

a navštívit Táňu - to jsme dnes stihli.

Cíl: sbírkové skleníky Flory Olomouc.
Kromě kytek (ze kterých jsem byla nadšená hlavně já)
tam mají i zvířátka: hady, pavouka, rybičky, dokonce krokodýla!
Z toho zas byly unešené děti.
Navštívit vyhřívané skleníky v době,
kdy si to venku na jaro jen hraje,
to byl hodně dobrý nápad.

Vůbec to byl velmi pěkný den.
Táni, díky za společnost!

Kdo chce vidět pět dětí v tropech, tak u Táni zde:

...
Doma se kochám dalším dokončeným restem.
Nové polštářky s ryze jarní botanickou tématikou.
Z látky koupené v Ikea někdy před dvěma lety.

Jarní prázdniny

Letos mě vážně dostaly.

Až na začátku února jsem totiž zjistila,

že letos (prý po 15 letech!) mám prázdniny až o týden později,

než kluci.

Pak jsem si říkala, že kluci to doma s dědou zvládnou, 

a Magdalenku necháme ve školce.

Ale rýma a kašel můj plán zhatili.

Nicméně děti svoje prázdniny přežily ve zdraví.

A tento týden "prázdninuju" já.

Magdí mám doma a dáváme si společně takové "deja vu"

- zase jako za starých časů na mateřské.

A je to samá "zábava":

konečně pořádně uklidit, přerovnat skříně (snad už přijde jaro),

zasít (zatím jen do truhlíků za okno),

vyprat, vyžehlit...

Ale kdyby se k jarním prázdninám přidalo i jarní počasí,

byla bych nejspokojenější!

S hlavou v oblacích

...teď spí naše Magdí.

Řešit neustálý nedostatek prostoru zvýšenou postelí

jsem chtěla už od začátku.

Ale je pravda, že teď je o půl roku starší a šikovnější

a míň se bojíme, že nám spadne.

Tohle je první způsob rozmístění ostatních věcí.

Tuším, že budeme ještě stěhovat.

A dolaďovat barvy.

Už nemáme princeznovský baldachýn.

Ale v novém hracím koutku se líbí všem našim dětem.

Březen. Beze slov.