To jsem já.
Celá já.
Divná já.
Ale je to tak:
po všech těch dnech, které trávím mezi hordou dětí,
po dnech, kdy vlastně jen mluvím, učím, vysvětluju,
ukazuju, píšu, rozčiluju se, znova vysvětluju...
pro mě je nejlepší odpočinek prostě být doma.
Že bych se vyspala, to teda nehrozí,
protože chystám kluky do školy
(tzn. vstávám v šest).
Ale líná snídaně,
dobrý oběd a po něm dobré kafe při sledování Sama doma,
možnost dodělat resty
a hlavně pořádně uklidit...
To je můj nejlepší odpočinek.
Jako bych s tím přebíráním věcí přebírala i svůj život.
Jako bych s vyházenými zbytečnostmi vyhazovala i to špatné v mém životě.
Uklidím ve skříni, uklidím v mysli.
Kromě úklidu skříní jsem třeba konečně přebrala fotky za dva roky,
vymrazila ledničku,
vytřídila děckám oblečení,
rozsadila muškáty,
dala jsem na bazar fůru věcí, co doma přebývají,
uklidila šuplíky v kuchyňské lince.
Vynesla jsem z domu dvě tašky elektroodpadu.
Prodala autosedačku po Míšovi.
A vytáhla šicí stroj.
Barbíny konečně mají v čem spát...
Zužitkovala jsem kus rifloviny,
kterou jsme měli doma,
Magdí má novou kabelku třeba na Lupínka od Vánoc
(toho jsem teda nešila)
Kabelka má dokonce podšívku
a v podšívce kapsičku!
Taky konečně vznikl mráčkový polštářek...
ten byl v plánu hooodně dlouho.
Není dokonalý, ale je náš.
Na fotkách je i modelka,
ano, v pondělí jsem se kochala, jak je skvělé být "sama doma",
takže v pondělí odpoledne začala Magdí kašlat.
V úterý ještě musela jít do školky za Barunkou,
ale dovedla jsem si ji domů "po o"
a jsme "spolu doma".
No jo, už jsem si myslela, jak mám divné děti,
že jsou furt zdravé.
A hlavní šicí počin: složky na učení.
Přišli jsme totiž na to, že klasické složky na učení už od nějaké
třetí třídy nestačí,
a plastové obálky nic nevydrží
(aspoň našim klukům),
navíc je to plast, že.
Takže jsem se hecla a našila z té rifloviny super truper
složky na učení.
Jsou krásné, jsou cool, jsou pevné, jsou "zero waste" a "zero plaste" .
A konečně jsem zkrátila klukům povlaky na polštáře.
A ušila panenkám noční košilky.
Vyčerpala jsem se tak na deset let dopředu.
Teď ještě udělat něco do školy
a budu prostě dokonalá.
