Už jsem to zde párkrát psala, že 1.leden pro mě není nijak výrazným předělem - prostě je to další zimní den (proč rok nezačíná na jaře?) Ale tak datum se změní, takže zde máme malé ohlédnutí.
Jaký byl rok 2021?
Náročný, řečeno jedním slovem.
Půl roku lockdown (část si teda vybral už rok 2020, ale i tak.) Dřív bych řekla, že zrovna mě nějaký lockdown nebude vadit - ale vadil. Hodně. A k tomu online výuka. Když si vybavím tu dlouhou loňskou zimu mezi počítačem a stále stejnými lesními a polními cestami, každodenní vaření a na sobě furt jen tepláky a mikinu.... tak se mi udělá nevolno.
Pak přišlo jaro, návrat do školy a další náročné výzvy - zastávka a loučení s deváťáky. Nanicovaté léto plné jablek a vyřizování letních kempů. Únavný podzim, kdy se nejen ve škole jakoby mělo dohnat všechno zmeškané. Nulový posun na stavbě. A závěr roku s rodinnou nákazou Covidem tomu nasadil korunu.
Ale nebylo všechno jenom špatné. Nejsilnějším zážitkem byl let balónem - a to ani ne pro samotný let, jako pro ty, kdo mi ten zážitek zařídili. Vzpomínám na ně často, na moje milé otravné puberťáky. Chvíli jsem měla pocit, že moje práce má smysl a nedělám ji úplně špatně.
Pak jsme objevili několik krásných míst - zámek v Kunštátě, Květnou zahradu v Kroměříži a Broumovsko - ze vzpomínky na Adršpach je mi zase hrozná zima a rozhodně se sem chci vrátit za všemi barokními kostelíky. Letos se taky hodně vyvedl výlet do Jeseníků. A zahrada přinese vždycky spoustu úrody a radosti - letos třeba můj první česnek.
Těžko říct, kde budeme za rok. Muž sliboval, že v novém domě, teď už nic neříká a já se obávám, že i příští rok budu hodnotit zase z naší staré kuchyně. Tak si nedávám ani žádné cíle a předsevzetí. Jestli se mi podaří zasadit na nové zahradě tu jabloň, tak to bude maximum.
Sbohem, roku 2021!
A na rozloučenou fotky z poslední vánoční a zimní vycházky.