Letní úroda

Tak je to šťastně za námi.

Letos nejmíň jahod v historii mého zahradničení, doslova dvě hrsti. Ale s vášní sobě vlastní všechno připravuju na to, aby to za rok bylo lepší. 

Malin naštěstí hromada jako každý rok, po červencových deštích se dostaly i na normální velikost a máme je v mrazáku i v marmeládě.

Červeného rybízu po loňském slabém roce zase hojnost. Černý zkomírá podobně jako josta. 

Jablek, višní, švestek a okurek dokonalé množství, ani moc, ani málo. Zbylo i na sousedy, zároveň žádné trauma z přebytků. 

Dostala jsem kabelu hrušek od Lídy, tak je ještě zavařím a slavnostně ukončím letní konzervační sezónu. Snad se stihnu nadechnout, než začne ta podzimní.

Taková ta běžná ranní sklizeň.

Marmeláda rybízová.

Povidla švestková.

Zahrada v červenci

A máme tu další z vrcholů zahradní sezóny.

Nemůžu si teď ani dát venku v klidu kafe, leda když u toho čtu, protože jinak za chvilku vstávám a už to jede: tady vytrhnout plevel, tady ustřihnout odkvetlý květ, přivázat rajčata, utrhnout okurku, svázat kopretiny, otrhat maliny, přistřihnout vrbu a břečťan, vyrýpnout šťavel, dát slepicím čerstvou vodu, obrat salát, vytrhat hrášek, pohnojit muškáty a zalít kytky na terase. A půl dne pryč.

Díky Bohu za déšť a ochlazení v posledních dnech, dovolenkáři je asi neocenili, ale já a zahrada ano. Okurky i maliny konečně mají tu správnou velikost i šťavnatost, takže zavařuju a zavařuju. Aspoň že jablek je letos málo, mám naději, že druhou část července už budu moct trávit jinde než u plotny a u mytí čtyři sta padesáti skleniček. 

Ale jinak mě to samozřejmě baví. Asi. Možná. Minimálně ten výsledek.

j

Místo lavičky židle. Změna.

Miluju cukety. Tahle byla první. 

Když zapomenete vyjednotit mrkev, nevadí.

Nová houpačka z druhé ruky. 

Divizna je moje dětství. 

Variace v bílé.

Letos i s motýlem.

Cínie ponechaná v pařeništi. Líbí se jí tam.

O dva týdny později. Najdi holky.

Plán na odpoledne. 

Tohle byla akce pro změnu na celý den. 

Uf, hotovo. Dvanáct kilo marmelády. Tři druhy.

A dnešní.

Okurková sezóna

 A taky malinová a rybízová a jablečná a hrášková a višňová a nevím ještě jaká, koneckonců, jako vždycky na začátku prázdnin, a tak sbírám, trhám, čistím, mrazím a zavařuju a vedu si statistiky. Mým cílem totiž není zpracovat všechno, co jde, ale vytvořit na zimu zásoby toho, co máme rádi. 

Krasavci.

Mezitím jsme si užili pouť v L., letos mimořádně s obědem u Blanky, která dokonce připravila dvojí menu: někdo si dal svíčkovou, někdo řízek, ale byli i tací, co si dali řízek s knedlíkem a omáčkou. Kamil je letos v Kazachstánu a děti nám vyrostly, takže odpoledne už žádný rybolov, zato kafíček dostatek a taky ochutnávka Ondrovy medoviny. A aby toho nebylo málo, další den repete, protože se tamtéž slavily rovnou tři letošní promoce. Tentokrát menu na grilu a zábava do pozdních nočních hodin. 

Hyperaktivní batole.

Od kapličky. 

Procházka s Ani.

V neděli rychle sbalit Magdí a odvézt na tábor. "Mami, když už s nima jedu potřetí, to už budu všechny znát."

"Mami, já tady nikoho neznám!"

"Mami, tam je Áňa, já jdu za ní, ahoj."

Hlavně sbalit to nejdůležitější. 

Horký týden bez Magdí jsme kromě výše uvedeného zpracovatelského závodu ovoce a zeleniny vyplnili první koupačkou na Suchým (pro někoho první v životě), zase nějakými návštěvami a taky domácími pracemi. Nemůžu dělat nic zábavného, aby jí to nebylo líto. Ale už jenom dnes a zítra. 

A pak to teprve začne!

Za fotky děkujeme Lence.

Rytíř Jedi.

Léto letí

 Magdí se vrátila z tábora zrovna na svůj svátek. 

Oslavili jsme obojí první letošní opékačkou. 

Takový dyzajn ohniště nevymyslí ani Ferdinand Lefler.

Pro někoho první opékačka v životě. 

Radši žužlala mikinu.

Karty s puberťáky.

Oslavenkyně.

V neděli pouť do Sloupu a první velký logistický problém: šest lidí a auto pro pět. Nakonec si Marek udělal cyklopouť. 

Odpoledne s holkama návštěva u tety v Brně a noční akce v nákupním centru. Magdí si to přála k svátku, "aspoň se projít po obchodech." Koupili jsme pizzu a v Jysku hodiny za 60 Kč Michalovi do práce. Vyfotili Míšovi Lego sochy a prošli hračkářství a dítě z dědiny spokojené. Miriam si o tom myslela svoje a dávala to najevo, chuderka. 

Já jedu zavařovací maraton, ale už vidím světlo na konci tunelu. Letní maliny skončily, rybíz jsme otrhaly dnes a okurky vidím ještě na dva sběry, pak už budu rozdávat. Jablek je letos naštěstí přiměřeně. 

Přinucena pomáhat.

Úroda slušná. 

Aktuální mírné ochlazení jsme uvítali a ještě víc tu trochu deště, co nám byla dopřána. Konečně zrají rajčata a plodí cukety. Slunce svítí a svět je krásný!