Sněží, sněží

...mráz kolem leží...

Ale nám to nevadí, 

protože v sobotu Michal konečně zryl zahrádku

a dokončili jsme poslední práce venku.

Na poslední chvíli!

Vítej, zimo!

Jak jsme rozžali advent

Na většinu kulturních akcí v obci mám svůj názor.

Ano, jsem ta divná/všechno kritizuje/furt se jí něco nelíbí.

Ale když ono je to všechno tak...

...stejné.

Loni jsme akci "rozžíhání" vyhnuli, ale letos to nešlo.

První vystoupení měla totiž školka:

Ve hře "najdi Magdalenku" vyhrál ten, kdo tipuje

druhé dítě zprava.

Zdobil se adventní věnec velký jak kolo od vozu

...aha, vždyť to bylo kolo od vozu.

Probíhal tam minijarmark, který byl naprosto o ničem

(jako každý rok)

a na občerstvení byl horký čaj

(Magdí si opařila pusu).

Po dalších (cenzura) vystoupeních

přišel umělecký vrchol celé akce:

sbor dětí z družiny doprovodil Teri Blitzen, 

Marka Ztraceného a Jaroslava Uhlíře.

Ne, nemyslete si, že by snad tyto hvězdy showbyznisu přijeli osobně.

Současná technika umožňuje pustit je přece na mp3.

Ale sbor byl početný a děti zpívali s velkým nadšením,

takže za mě skutečně nejlepší číslo.

Míša stál v první řadě, ale našli jste Marka?

Po zpívání, kdy už jsme byli všichni dostatečně promrzlí

(místy dokonce poletoval sníh!)

přijelo v kočáře s koněm cosi bílého a němého.

To je taky každý rok stejné:

jednou to je to teda hvězda, pak vločka, pak anděl

a dnes údajně měsíc prosinec,

 v každém případě je to vždycky bílé a němé.

Raději nebudu rozebírat, proč v listopadě přijel prosinec

(fakt byl listopad i po jeho příjezdu, 

doma jsem kontrolovala kalendář a  pro jistotu i pana googla,

a všichni mají stále listopad)

(no prostě jsem divná a urýpaná, vím)

No ale naštěstí, když se bytosti povedlo přemoci to zařízení v ruce

a zasypat nás jakýmsi třpytivým nepořádkem

(kdyby to tak radši byl doopravdy sníh)

tak to konečně rozžalo vánoční obecní strom,

letos s novými pěknými světýlky

(abych jenom nekritizovala)

a my mohli konečně domů.

(Stát frontu na svezení kočárem jsem zakázala).

Adventu zdar!

Devět!

Mareček.

Náš fotbalista a hasič. 

Nadšený kreslič.

Nadšený účastník všeho.

Starostlivý starší brácha.

Vášnivý stavitel lega.

Milovník Star Wars, zvířat (především žraloků a šelem) 

a zemědělské techniky.

Jedna...

...dva...

... tři:

Všechno nejlepší!

Mrazivá procházka

První z letošní zimy.

Čepice, rukavice a teplé boty už jsou nutnost.

Stromy jsou holé a sluníčko pichlavé.

Trochu vymrznout a doma si dát svařák (já)

a teplý jablko-hruškový kompot (děcka)

-

to je jeden z důvodů,

proč mám zimu ráda.

Na bílém koni

a ještě o den dřív to letos stihnul svatý Martin.

I když to už všechno roztálo, 

bylo to moc příjemné na pohled. 

Přestože jsme s děckama ze školy

strávili den cestováním na soutěž v Brně.

Přestože mnozí z nás, mě nevyjímaje,

mělo na nohách polobotky.

A na soutěži jsme skončili poslední.

Ale není přece důležité vyhrát...

Dušičkově

Pár dnů volna uteklo jako voda.

V neděli jsme ještě oslavili křtiny malé Aničky

a pak už zpátky do starých kolejí.

Zpestřených svátky všech svatých.

A dušičkami.