Na začátku prázdnin jsme si dali rodinnou výzvu: nechodit v neděli k nám do kostela, ale navštívit kostely v okolí, kolem kterých třeba často jezdíme, ale nikdy jsme tam nebyli. Ale tak pojďme si říct, že hlavním důvodem této výzvy byl detox od našeho faráře, a povedlo se. Seznámení s okolními kostely pak byl bonus.
Začali jsme v Senetářově. Je to od nás asi 20 kilometrů a je tam velice speciální kostel. Je to totiž snad jediný kostel, který byl postavený za totality, a jediný moderní kostel v širokém okolí. Má tvar lodi, křížovou cestu od Mikuláše Medka, klasické normalizační prosklené dveře a špatné větrání. Michalovi se udělalo špatně a tak seděl část mše venku na schodech a byl v šoku ze slepic, které se procházely po návsi. To u nás nemáme.
Ilustrační foto je z obecních webovek, neměla jsem s sebou ani mobil.
V tomto kostele jsem byla potřetí, ale poprvé se mi zde líbilo. Inu, ke vnímání moderního umění asi musí člověk dorůst.
O týden později jsme byli na mši v Lipovci. Tam mají kostel bez věže. Zvenčí na mě kostel působil dost zvláštně, ale uvnitř nádhera. Světlý prostorný interiér, a zase moderní krásná křížová cesta.
Pak byla pouť ve Sloupu a dva týdny později v Jednově. A mezitím jsme otočili směr a zajeli do Doubravice. Zase pěkný velký kostel, tentokrát celý velmi barokní. Překvapily mě obrazy, které vypadaly, že je maloval opravdový umělec (a ne lidový tvůrce jak u nás.)
Jednu neděli jsme navzdory výzvě museli jít k nám, protože jsem zpívali na Adélčině křtu, minulý týden jsme nestihli nic vymyslet a šli jsme do Němčic a dnes jsme letní výzvu zakončili ve Křtinách. To byl zase nápad babičky, mě se nejdřív moc nechtělo, ale nakonec jsem zjistila, že Magdí zde naposledy byla jako dvouletá, takže jsem byla moc ráda, že jsme jeli zrovna sem. Magdí rovnou dostala první lekci "křtinologie" a "santinilogie" a byla taky strašně ráda :-)))
I když tu slavnou nohu neviděla.
(Vysvětlení: na stropě jsou namalované fresky a přímo nad vítězným obloukem sedí andílek. Říká se, že když malovali anděla, na oblouk se mu nevešla noha, a tak ji udělali ze sádry a připevnili na strop. Prostě 3D noha u 2D anděla. Z určitého úhlu vidíte tu nohu trčet ze stropu.)
Fotka ilustrační ze závěru pěší poutě letos v červenci.
Moc se mi naše kostelní výlety líbily, takže v nich možná budeme pokračovat i na podzim.
Koneckonců, pořád zde je řada dalších kostelů, kde jsme ještě nebyli.
