Tak abych na to v budoucnu nezapomněla,
jak jsme se měli.
Ráno se budím o půl sedmé, což je pravda o hodinu později,
než by mi zvonil budík v normálu.
A nemusím vstávat hned potom, co se probudím.
A můžu si dopřávat dlouhou snídani,
s časopisem, Instagramem a několika hrnky čaje.
Tím asi tak luxus končí.
Projdu jsem dům, uklidím zapomenuté mikiny a čepice,
poskládám ručníky, sesbírám prádlo a zapnu pračku.
Vyvětrám, ustelu postele, nachystám Magdí snídani.
Zadělám na chleba.
O půl deváté obvykle začíná škola.
Magdí dnes začínala písankou - velké R.
Já chemií pro 8. třídu. Významné kyseliny.
Do toho se do kuchyně dostaví kluci, jelikož ti nevstávají před devátou.
Na stole mezi písankou, pastelkama, notebookem a učebnicí chemie
se objeví ještě koláč, hrnek s kakaem, hrnek s čajem...
jeden se až diví, co se na ten ne moc velký stůl vejde.
Dopoledne je tak idylické, že by jeden zaplakal.
Kluci mají už zase zabavené mobily,
protože když je měli, stejně jenom hráli hry místo učení.
Takže já diktuju Magdí diktát, Markovi úkoly do němčiny
a Michalovi úkoly do češtiny.
Překlikávám na noťasu mezi bakaláři, kde mají úkoly zadané.
Do toho sestavím zápis pro osmáky
a hledám testy na procvičování.
Kluci se požďuchují.
Magdí fňuká, že má počítat celou stránku.
Marek mi cpe němčinu, kterou mám vyfotit a poslat učitelce.
Michal nedělá nic.
Takže ho zdrbu, on na to, že češtinu už přece má.
"Tak proč neřekneš, že chceš nadiktovat matiku!"
"Ale já jsem ti to říkal, a ty jsi křičela, ať jsem potichu, že se musíš soustředit!"
Nadiktuju mu matiku a pošlu ho s úkoly do pokoje.
Marek začíná dělat češtinu.
Magdí smlouvá, jestli musí počítat celou stránku.
Já dělám pokud možno srozumitelný zápis o hnojivech a pesticidech.
Chemie devět.
Rozhodla jsem se, že udělám deváťákům
pracovní list o Agent Orange ve Vietnamské válce.
Propojím dějepis, ekologii, chemii, zeměpis,
zapojím čtenářskou gramotnost...
Hledám vhodný článek na internetu.
Do toho se kluci přetahují o plyšáky.
Michal běhá s Markovým plyšovým štěnětem, Marek se vzteká.
Magdí se tajně vytratila, i když nemá hotové úkoly do čtení.
Posílám Marka oškrábat brambory na oběd.
Michal se vytrácí, ale pochybuju, že jde počítat.
Zvedám se od počítače, úkoly pro deváťáky hotové,
ale jejich zadání do Školy v pyžamu momentálně nestíhám.
Je jedenáct.
Jediná výhoda, že dnešní oběd tvoří - mimo ty brambory -
zbytky z víkendu.
A vývar z mražáku.
Zjišťuju, že mi v míse překynul chleba, na který jsem zapomněla.
Dám vařit brambory, rozpouštím vývar, ohřívám maso.
Běžím pro vyprané prádlo, na které jsem taky zapomněla.
Vyválím chleba a šoupnu ho do ošatky.
Jdu na zahradu pověsit prádlo.
Obědváme výjimečně všichni spolu, Michal odběhl z práce dřív než obvykle.
Po obědě máme siestu.
Děcka u televize, já u kafe a Sama Doma.
A dnes i u Stříbrné zátoky od Jojo Moyes - konečně zase pěkná knížka.
(Samozřejmě nelegálně stažená z Ulož.to)
Po obědě adrenalin s nádobím.
Už měsíc nám nefunguje myčka.
Já umývám, děcka se víc hádají než utírají.
Peču chleba.
Jdeme na druhé kolo vyučování.
Na mém počítači teď Michal opisuje dělení číslovek
a Markovi dovysvětluju rozdíl mezi předmětem a přívlastkem.
Jedu na kole do obchodu.
"Co vám mám přivést?"
"Mami, ochucený jogurt!"
Jo jo, mám skromné děti.
Když se vrátím, uklidím nákup, pošlu učitelkám nafocené úkoly,
co kluci vypracovali, rozčílím se nad vzkazem od češtinářky
(vy, co neposíláte úkoly včas, počítejte s tím, že se to projeví na známce!)
Zatnu zuby, abych jí neodepsala:
Trhni si!!!
Konečně mám trochu klidu na to, abych zadala do Školy v pyžamu
úkoly pro devítku
a zkontrolovala úkoly, které mi zatím moji žáci poslali.
(A abyste věděli, já nikomu nevyhrožuju.
Holka, která mi úkoly posílá pozdě,
má jen maminku se základním vzděláním,
dvouletého brášku, kterému dělá většinu dne chůvu,
starý počítač a internetové připojení jen občas.
Pomůže někomu, když jí budu slibovat špatnou známku?)
Marek si bere můj počítač a dělá zápis do přírodopisu. Sinice.
Magdí a Michal jdou ven.
Lítají před domem se sousedovými dětmi.
Ve skutečnosti si na schovku a "cukr-káva-limonáda" a "Městečko Palermo"
hraje dohromady devět dětí.
Ze čtyř rodin.
Je to trestné?
Udejte nás, protože já nemám to srdce jim zakázat hrát si s kamarády.
Sundávám usušené prádlo.
Kontroluju Markovy "sinice".
Jedeme s Magdí na tradiční večerní projížďku na kolech.
Zalijeme zahrádku.
Kluci jedou dodávkou s Michalem pro nějaké cihly,
které nám ještě chybí.
Dáme si večeři, Magdí jde na pohádky a já tady sepisuju dnešní den.
Nebylo toho málo.
Než si půjdu lehnout, ještě snad zvládnu kapitolu z ekologie
na zítřejší přírodopis pro deváťáky.
Nebo počátky císařství ve starověkém Římě pro šesťáky.
A dám si k tomu skleničku vína.
Protože za dnešek si je zasloužím, nemyslíte?
 |
| Dítě bez školy, den 48. |
 |
| Přece nebude pozadu. |
 |
| Z projížďky. Začínají kvést stromy. |
