Nejlepší jarní poprvé

Poprvé venku bez bundy.

Poprvé na houpačce.

Poprvé na kole.

Poprvé na písku.

A Mareček mi poprvé v životě pomohl ostříhat ty nejvrchnější větvičky na jabloni.

A ten letos skutečně PRVNÍ jarní den byl nádherný!

Z Velikonoc

Výzdoba byla jednoduchá, levná a zelená...

Kdybych bydlela ve městě ("mezi lidma":-)),

tak bych si koupila tulipány a jiné cibuloviny, 

takhle jsem musela vystačit se zahrádkou (kde ovšem v našem kraji kvetou jen sněženky)

- narýpané sedmikrásky nerozkvetly, ani modřence vyryté ze skalky,

poučení pro příště, začnu rychlit dřív než na Zelený čtvrtek.

Ale líbilo se mi to i tak.

Jelikož máme pěkná vykrajovátka,

udělali jsme si velikonoční linecké sušenky.

V neděli jsme si udělali jarní výlet do lesa.

A v pondělí kluci vyrazili na mrskut s vlastnoručně pletenými pomlázkami.

Letos jsme všichni společně zvládli všechny bohoslužby.

Mimo vigílie, která u nás začínala v 3.30 SEČ.

Na tu jsem šla sama, a doposud jsem v tranzu z toho, 

že jsem vážně vstala a šla.

Zelená se

... konečně už  i u nás doma.

Původní nápad nechat jarní/velikonoční výzdobu až na květnou neděli

a mít v postní době doma "pusto"

podpořilo zimní počasí

a s ním spojená moje nechuť k jakékoliv kreativní činnosti...

Až před týdnem jsme konečně naseli řeřichu 

do misky od Marečka z keramického kroužku

a bazalku.

Velikonoční výzdobu máme jednoduchou.

Od dneška konečně i s věncem na dveřích.

Jak mi vyšla poslední šance

Květný pátek ve Sloupě.

Od maturitního ročníku a celou vysokou jsem chodila na první jarní pouť pěšky.

Za slunce, deště, sněhu i mlhy.

Po nástupu do pracovního procesu nic.

Vždycky byla taková situace, že to nešlo.

Ale říkala jsem si: až budu na mateřské, vezmu kočárek a půjdem.

A každý rok je tak hnusně, hnusně, hnusně, že se to nedá.

A letos, naposled, to vyšlo.

A kluci jeli se školou na divadlo, tak ani nevadilo, že se ulili z výuky.

Kombinace dopravy se třemi dětmi: Magdí v kočárku, Míša na kole, my ostatní po svých.

Krásné jarní sluníčko, ale dost chladno, v lese sníh.

Lýkovec ve volné přírodě jsem viděla poprvé. Moje botanická duše pištěla radostí.

Přišli jsme akorát!

Kostel byl jako obvykle našlapaný lidmi,

takže jsme mši strávili u bočního vchodu pod reprákem.

Děti se nejdřív nudily a pak pozorovaly berušky.

Bylo to celé báječné!

Na terase

Jarní proměny: včera sníh, dneska polední siesta na terase.

Zatím ne s kávou (postní předsevzetí),

zato ve společnosti sluníčka, časopisu a vyhřívající se kočky.

Otevřené okno a na sušáku prádlo.

Březen ukazuje svoji nejhezčí tvář.

Předjaří

... je přesně takové, jaké se dalo očekávat po nanicovaté zimě.

Však už na Vánoce jsme se uklidňovali, že o sníh nepřijdeme,

že nám napadne v březnu.

A je to tady.

V pondělí u nás bylo slunečno, a tak jsem vyhnala děti (a sebe) ven

a ostříhali jsme starou jabloň.

 Je to práce, kterou nesnáším, tak moc, že jsem uvažovala, že jabloň nechám porazit.

Ale ona se lekla a poslední dva roky je zase obsypaná

velkými kyselými letními jablky,

která jsou výborná do koláčů a na přesnídávky.

Jaro i v pondělí nebylo ve vzduchu cítit ani trošku,

ale už bylo slyšet.

A od včerejška máme zase sníh.

Prý poslední.

Uvidíme.

Ministranti

Kluci dostali fotky.

Fotila je mně neznámá paní fotografka při rorátech.

Tímto se jí omlouvám za neuvedení autorství, a děkuji.

Víc fotek z rorátů je tady.

A jsou tam i jiné vyvedené...

Já i Michal pocházíme z tradičních katolických rodin.

(Ach, v dnešní době to zní jako nadávka.)

Všichni kluci vždycky ministrovali.

Jsem moc ráda, že i naši kluci jsou ministranti.

A že tu službu berou vážně.

A doufám, že jim to dlouho vydrží!

Postní čtení

Vlastně to byl vánoční dárek, který pod stromečkem nevzbudil velké ovace.

Ale já věděla, že jeho čas přijde!

A přišel teď v postní době.

Knížek s biblickým tématem pro detektivy je víc.

(Vím ještě nejmíň o jedné.)

Začali jsme Ježíšovým příběhem.

Tip jsem dostala od samotného ředitele České biblické společnosti,

při rozhovoru na Radiu Proglas.

Měl pravdu.

Děcka to převelice baví.

Nejvíc hledat sovu.

A i já jsem se leccos dozvěděla.

Doporučujeme všem.

Chumelí se, chumelí

Ne, vážně mi to nevadí.

Až přijdou kluci ze školy, odsuneme úkoly a vyrazíme sáňkovat.

Užít si sněhu, co to jde.

Slavíte MDŽ?

Dneska jsem k svátku žen dostala od neznámého milého mladíka

krásnou růžičku...

... když jsme s Luckou byly jako obvykle před plaváním

na nákupu v Lidlu.

No jo, no, byla to reklamní akce Lidlu, žádný tajný ctitel:-)

Luxusní a velmi nepostní

... byl náš včerejší večer v Černé Hoře 

(jako Černá Hora při cestě ze Svitav do Brna, ne ta jihoevropská:-))

K Vánocům jsme totiž s Michalem dostali poukaz na hodinu v privátním whirlpoolu

s lahví sektu a mísou ovoce.

Babička přidala poukaz na hlídání dětí.

Místo těch slečen jsme tam byli my, samozřejmě.

A tak jsme po sto letech vyrazili někam večer sami bez dětí.

Bylo to báječné.

Michal řídil, takže růžový sekt jsem vypila téměř celý sama,

a taky jsem snědla skoro celou mísu ovoce

s heslem "toho bohdá nebude, aby českej zemědělec vod stolu utíkal"

a taky "jez, přece jim to tady nenecháme"

(nechala jsem jim jedno jabko, které nebylo nakrájené,

a tak deci sektu, aby se neřeklo, že moc piju).

Původně bylo v plánu ještě zajít si na večeři, 

ale byli jsme tam už dost pozdě,

a navíc sekt a ovoce mě poněkud odrovnalo.

Ale dali jsme si aspoň kafe a zmrzlinu.

Co jsem řekla já jako první větu, když jsem uviděla krásný nasvícený bazén?

"Musíme sem někdy vzít děcka, tohle se jim bude fakt líbit."

Co řekl Michal jako první větu, když jsme se v romantické náladě naložili do vířivky?

"Hele, vždyť to má čtyři místa, měli jsme vzít s sebou kluky."

Rodič - to je doživotní diagnóza.

Všechny fotky jsou z webu hotelu Sladovna.

Jarně prázdninujeme

Za prvé tedy jsem nikdy nepochopila, proč se tyto zimní prázdniny označují jako jarní.

Také letos to u nás vypadá takto:

Já z toho ovšem nejsem vůbec rozhozená.

Jednak zimy bylo letos pomálu, 

pak taky ohledně sněhu jsem jako dítě a mám z něj radost (skoro) vždy.

Dneska jsem s Madlenkou sama doma.

Marečka vzal Michal na dlouho plánované a slibované lyžování v Říčkách.

Michálek si domluvil prázdniny u babičky.

Jel tam včera sám autobusem jen s tetou Magdou, když jela z práce.

Zážitek z cesty větší než zážitek z pobytu!

Doma vládne nepořádek a pod špinavým stolem

roste Lego.