Taky tisknu!

Tisk na textil, jak tak koukám na různé blogy, je momentálně velmi populární. Takže jsem to taky vyzkoušela. Hlavně jsem potřebovala ušít pytlíčky na adventní kalendář a doma žádná kloudná látka, objednávat z webu a podporovat českou poštu se mi taky nechtělo. Takže jsem zrecyklovala plátěné prostěradlo a "vytunila" jsem je bramborovým razítkem a červenou barvou na textil.

A když už jsem patlala barvy a brambory, zkrášlila jsem i pár kousků Magdalenčina oblečení.

6 kilo radosti

Máme se dobře a Magdalenka roste a prospívá. Už se krásně rozkoukala a tak využíváme novou hračku: vrnící lehátko. Má to svoje výhody, narodit se jako třetí: u prvního dítěte jsem teprve objevovala, co všechno se dá pořídit, u druhého jsem zjistila, kde se dá všechno výhodně nakoupit, i když se člověk nedostane z domu, a Magdalenka už se má:-)

 Po večerním koupání cvičíme:-)

Před šesti lety...

... končil nádherný slunečný den, kdy venku mrzlo a na loukách ležel sníh.
...v náručí mi spinkalo krásné miminko.
...a já začala vnímat, že jsem se právě stala matkou.

A dnes je z toho miminka velký šikovný kluk!

Marečku, všechno nejlepší k narozeninám!

Začínající pasačka koníků

Další dávka fotek ze křtin

...tentokrát od kmotry Šárky. A jedna rodinná společná z vítání občánků.

Závislosti matek na mateřské

Když je žena doma s dítětem (dětmi), má sklony stát se závislá na kdečem. Například mnoho žen prý se stává na mateřské alkoholičkami. Mnohé se stávají závislé na počítači. Nebo na nakupování. 

V mém okolí je nejvíc žen závislých na internetových aukcích. Ano, patřím k nim:-)

I když už mě to snad zase na nějakou dobu přešlo. Ale po narození Magdelenky jsem v tom jela pořádně! 

To víte, když si přečtete že "úžasný setík pro parádnice, skládá se z vyteplených kalhot, trička a bundičky" můžete získat za 13,- - kdo by odolal? Pak si všimnete "báječné vyteplené sukýnky s Minie" za 10,- , seženete téměř novou zimní kombinézu za 40,-  a balíček "krásných oblečků pro mimi holčičku" za korunu, a už to jede. Pak zazvoní paní Jarka z České pošty a vy na stůl narovnáte toto:

Pak si uvědomíte, že ve skutečnosti nemáte rádi hromadění věcí, a že na tři měsíce, kterým odpovídá velikost tohoto oblečení, toho stačí v podstatě velmi málo, když se stejně pořád něco pere, že to dítko ani neužije... ale když jí to tak sluší!!!

 

Ale slibuju, že si dám na chvíli od aukčnění pokoj. Nakonec - každá závislost omezuje.
Raději budu trávit čas se svými dětmi!

Dušičky

Dneska poprvé od křtin všichni na mši. Kluci seděli vpředu na lavičce mezi dětmi a Mareček chodil k nám dozadu každých 10 minut hlásit "mami, zatím jsme hodní." Michálek přišel jen jednou, někdy po kázání, schoulil se k tatínkovi do náruče a vzdychl "jsem strašně ospalej" a ... usnul. (Celý týden chodí ze školky "po o", doma už nespí a prostě mu odpolední spánek chybí.) Magdalenka chrupkala v kočárku, občas otevřela oči a strašně se zatvářila, a jednou si vykřikla. Pořád bojuje s bříškem:-( Jinak byla jak brouček. Michal stál vzadu vedle mě. Snad si přestanou lidi myslet, že se rozvádíme. Vidět nás dva někde spolu je totiž vzácnost a lidská fantazie, zvlášt na malé obci, je nekonečná.

A já si vždycky vzpomenu, jak jsem trávila dušičky v minulosti:

- jako dítě mrznoucí na hřbitově při zpěvu Odpočiňte v pokoji, se svíčkou v ruce, s nezapomenutelným panem farářem Kozárem. Ten už letos bude slavit na druhém břehu. 

- jako studentka v Olomouci u kapucínů, ráno v půl sedmé, schoulená k topení v lavici, udiveně hledíc na docenta Kašpárka, který mi pár měsíců předtím řekl "ženská, vy jste úplně blbá, já vám tu trojku z anorganiky klidně napíšu, stejně vás vyhodí Kotouček z analytiky" (Aha, nevyhodil. A blbá neblbá, dostudovala jsem). A tento docent jde pokorně ke přijímání! Jestlipak taky vyznával: nadával jsem studentům!?

- u nás v kostele s maminkou. Šly jsme spolu na hřbitov zapálit svíčku, pokochat se tou tichou nádherou, v kostele jsme seděly vedle sebe - a maminka plakala, pro všechny blízké, kteří nás opustili  příliš brzy. (Jsme totiž dost tragická rodina). A letos jsem plakala já.

Matičko Kristova, klíčnice nebe, za duše v očistci prosíme tebe.

Mateřskou přímluvou otevř jim bránu, oni už touží tak po Kristu Pánu.

PS: máme polámaný foťák, proto málo obrázků a hodně keců:-)