Se Štěpánkem

V pátek u nás byla návštěva: nejmladší bratránek.

Narodil se ve stejný den jako moje maminka. Krásné:-)

A my s Blankou máme další společné téma: (skoro) stejně staré děti.

Přituhuje

Konečně! 

Kluci byli s tatínkem bruslit na našem místním kluzišti.

My holky jsme si daly dlouhou procházku. Už jsem musela z kočárku vytáhnout kanýrkovou parádnickou peřinku - nějak nám to dítě vyrostlo, a místo v peřince měla hlavičku na naškrobeném kanýru. Takže výměna za kombinézu.

Dneska šla na hlídání k tetě Miladce a my jsme s klukama vyrazili za kulturou. Do kina. Na film o létajícím sobovi Niko 2. Dobrý to bylo, bála jsem se jen občas:-)

 

 

Tento způsob ledna...

...zdá se mi poněkud nešťastný. I když včera už přimrzlo a něco málo nasněžilo, do pořádné zimy to má daleko. Nevěřila jsem, že to po loňských dubnových závějích řeknu, ale: 

CHCI POŘÁDNOU ZIMU A CHCI SNÍH!!!

Fotky z nedělní procházky po okolí. Bahno padá z kočárku ještě teď:-(

Holka jak má být

Magdalenka má náušnice. 

Vím, v poslední době se spíš moderní "biomatky" od náušnic odklání, ale já (i když se považuji za moderní biomatku) jsem měla od začátku jasno: holka prostě MUSÍ mít náušnice. Jestli nastřelit nebo píchnout za nás vyřešil pan doktor (jedině nastřeluje), barvu prvních náušnic pomohla vybrat sestřička (bílá se hodí ke všemu).

Po čase vyměníme tyto pozlacené za zlaté. Už čekají v krabičce, a já se těším, jak budu Magdalence vyprávět, jak náušničky vybíral její pradědeček před 64 roky!

Kousek zlata a tolik příběhů a nostalgie!

Oficální předškolák

Ve čtvrtek jsme byli s Marečkem u zápisu ve škole.

Zvládl jej dobře a byl přijat:-)

Ve skutečnosti, navzdory silnému ročníku, jsou v naší vesnické škole rádi za každého žáčka.

Takže žádné nocování před budovou jsme nemuseli absolvovat.

Připravený byl ze školky. Máme totiž suprovou školku! Díky za to!

Dětičky

Vánoce po Vánocích

Moje tchýně už mnoho let říká, že když je u nich pouť, ona má pouť až den poté. Všude je uklizeno, navařeno, napečeno, a přitom žádné návštěvy, které by bylo nutné obsluhovat.

Takže já mělo letos Vánoce až po Vánocích, ze stejného důvodu.

A dnes, když kluci po měsíci vyrazili opět do náruče předškolního zařízení, to byla teprve pohoda!

Zapálila jsem vonnou svíčku, uvařila skořicový čaj...

No jo, Táni, je to ten darovaný při Theuščiných křtinách. Jako těhotná jsem nemohla na čaj ani myslet, a tak dobře jsem si schovala, že jsem jej našla až o Vánocích.

 Takže akorát:-)