Ohlédnutí za dubnem

Letošní duben byl jeden z nejteplejších, co pamatuju.

Je to znásobeno i tím, že loni byl jeden z nejstudenějších.

 Plný pylu, který je všude, protože neprší.

Dnes jsem jela na kole do školy a přijela jsem žlutá.

Začalo období, kdy jsem nejradši venku.

A jak mám letos zahrádku vypiplanou,

domácnost vázne,

a ve škole nastupuje období akcí a výletů,

takže něco do těch pubertálních hlavinek nacpat

je vážně kumšt.

Mělo by začít pršet.

Kvůli pylu, kvůli rostlinkám a kvůli tomu,

abych konečně zase začala pořádně něco dělat.

Na kole

Tak je to tady.

Čas na kolo.

Do práce jsem jela poprvé minulý čtvrtek. A v pátek.

A dnes.

Sice musím vstávat dřív, ale nevadí mi to,

když venku už svítá.

Miluju tu cestu lesem.

Ptačí koncert, vyplašené srnky, petrklíče a devětsily

v čím dál větší trávě.

Taky pak tu ranní sprchu v práci, 
protože bez toho by nešlo přežít den.
Ten čas navíc.

A nejvíc cestu domů!!!

A Magdalenka je cyklistka.
Chvíli to trvalo, než jsme jí vysvětlili, 
že to umí a že ji to bude bavit.
A teď jezdí jako ďas.

Akorát s brzdama trochu problém....:-)

Venku

V dubnu se jaro rozběhlo jako splašené.

Ctím agrotechnické lhůty naučené od maminky,

takže jsme urychleně prořezali jabloně:

...ještě že mám ty pomocníky.

Pak rychle učesat trávník, upravit záhonky.

Minulý víkend jsme zprovoznili pařeniště

a udělali první záhonky...

Jde jim to, že?

a teď už to všechno jen kvete a zelená se a já se kochám.

 

skalka v jednom květu

žlutý narcis

bílé tulipány

žlutooranžové tulipánu z loňského úlovku v Lidlu

růžových hyacintů plná zahrádka

Krásné řebříky od sousedky

 Tento víkend byl letní, a my jsme letos poprvé opíkali špekáčky.

Chodili jsme v tričku a opalovali se.

Se vzpomínkou na loňské jaro si říkám:

lepší dřív než později!

Něco málo z Velikonoc

Lepší pozdě nežli později.

Už několik týdnů se pohybuju v časovém meziprostoru.

To jako znamená, že nemám na nic čas.

Mohl za to hlavně posun času,

který mě rok od roku víc rozhodí.

Velikonoce vypadaly na začátku jako fajn 5 dní volna,

nakonec to bylo 5 dní lítání,

úklidu, praní, vaření, pečení, kostelu a návštěv. 

Pak přišlo jaro a ke všemu se přidaly práce venku.

Takže něco málo, co jsem stihla vyfotit...

...dekorace...

... dětské výroby

a letos kupované tulipány!

 Letos se mi fakt povedl věnec na dveře
a dekorace na schody
a teď zjišťuju, že jsem si to nevyfotila.
Co už.

Velkopáteční křížová cesta po dědině
letos byla opět neskutečně studená.

Letos jsem poprvé v životě nebyla na vigílii u nás,
ale ve Sloupě.
Vstávat ráno na mši v 4.00 jsem prostě odmítla.
I tak jsem se do normálního spánkového režimu dostala až teď.

Nenávidím posun času!!!

Jo, a kluci chodili na mrskut každý se svýma kamarádama.
A tak letos poprvé nemám fotku mrskutníků.
Asi už tomu focení odrostli.
Škoda.