První jarní vycházka

 Konečně se našla síla na malý výlet. Minulé víkendy byly krásné, ale dny před nimi tak náročné, že jsme si s radostí dali neděli s válením doma. (Nebo jeli kupovat boty, ale to bylo horší než všechny jarní práce dohromady.)

Chtěla jsem někam do lesa, Miri chtěla prostě "ven", chlapi se letos zase chystají na Železného poutníka, tak aby měli nějakou rozcvičku, po letech jsme vyrazili pěšky do L. za babičkou. Hezky celá rodina. Mirince jsme ještě vzali kočárek - naposledy: už se tam skoro nevejde a taky pořád lezla ven a stejně nespala. Příště radši odrážedlo. A Marek si s sebou vzal Verču.

Zpátky už za tmy autobusem. Pěkný výšlap to byl.

Vždycky po cestě fotím kytky. Talovín.

Podběl.

Devětsil 

Luha, ze které je pak Punkva. To je teda potok, ne kytka.

Rodinka.

Tyhle sněženky jsou nepůvodní, ale krásné. A co jich tam je!

K Miláčkovi zahnat hlad.

Trocha kýče na závěr.

Vánoční vycházky

Zatímco nížiny o Vánocích trápila inverze, my jsme si letos užívali neobvykle bílé a slunečné svátky. 

V neděli mezi svátky tradiční Holíkov netradičně z druhé strany z Němčic. Naše rodina v oslabení, Michal se doma léčil z nachlazení. Ale jinak velmi příjemná procházka ve vykáceném lese a pak velmi příjemné posezení u bráchy a Šárky. 

Na Silvestra jsem pak vyhnala ven všechny děti ("A musíme?" "Ano, musíte!") a byla z toho neméně příjemná vycházka v oblíbeném okruhu.

Takhle krásně je u nás za dědinou. 

A tak nemusíme jezdit nikam na hory.

Opravující se boží muka.

Doma jsem nachystala chlebíčky a jednohubky a tak mě to po té procházce unavilo, že jsem šla jako obvykle spát v devět s Miriam. 

Aspoň že zbytek rodiny počkal na Nový rok! 

Tak ať je i pro vás příjemný a úspěšný!

Návštěva u skautů

 Skauti se v naší širší rodině teď jaksi pomnožili, ale tím nejzasloužilejším pro mě zůstává moje švagrová Blanka. Narodila se do skautské rodiny, dělala tábory i pro svoje děti v batolecím věku a poslední roky je i s rodinou součástí rodinného oddílu, se kterým jedou v létě na týden na tábor a pak nás celý rok baví svými zážitky.

Letos se jim naskytla možnost pár dní hlídat prázdný tábor kousek od nás, tak (ač unavení ze svého tábora) nabídly všem dětem z naší široké rodiny, že můžou přijet na pár dní, že jim připraví program. No a vyklubal se z toho téměř regulérní skautský tábor pro devět dětí.

Magdí původně plánovala jet se mnou v pondělí ke kadeřnici a v úterý s kamarádkami do města a mezi tím to na táboře omrknout, nakonec hned v neděli večer, po návratu z Lednice, rychle vyrovnala myčku (moje podmínka), smyla ze sebe cestovní prach, do batohu naházela trochu oblečení, chytla spacák a jela s Michalem za nimi. A nevrátila se, dokud dnes večer neskončili.  

My s Mirinkou jsme v neděli večer padly, ale pak jsme na táboře strávily tři odpoledne a dva večery. Miriam se tam líbilo, ťapkala kolem chatiček a usínala u ohně v mojí náruči. Viděly jsme nástup, pomáhaly jsme s večeří, zahrály si RAJČE a dokonce jsme se staly součástí táborové hry na Vikingy. 

Hned bysme se všechny i s Magdí staly skautkami!

Tak děkujeme Blance a Františkovi, že jsme to mohly zažít!

Se strejdou.

Vlajka