Ve víru akcí

Jak už to tak v červnu bývá.

Výletový týden vyvrcholil čtvrtkem a

"Dnem se svatou Anežkou".

Byla to akce pro děti, co chodí do náboženství, z celého děkanátu.

Já brala děti jak ty svoje tři, tak od nás ze školy a pomáhala i s těmi z naší farnosti.

Ale povedlo se to celé i s počasím.

Sobota byla rozdrbaná kvůli zpívání na svatbě a odpolední návštěvě u návštěvy sousedů.

(Jejich Ivča je stejně stará jako Magdí a Magdí byla nadšená, že má kamarádku.)

V neděli farní den.

Michalovi nepřišla tanečnice, tak se trochu flákal.

Zato Magdí měla hlavní roli.

Jinak mi nestačí naše domácí tabule na zapisování všech akcí.

Magdí v pondělí se školkou na Suchým,

kluci ve škole branný den.

Míša v úterý na výletě.

Dnes kluci závěrečný koncert, 

zítra focení.

V pátek Magdí poslední gymnastika.

A v pondělí nám ve škole nejde elektřina,

takže máme volno.

Jupí jupí jou!!!!!!

Farní den

Letos desátý.

Byli jsme s klukama na všech.

(Na prvním Michal ještě ve mně:-))

Hele, pro člověka, který je doma,

má nudnou práci a žádné povyražení,

je taková akce určitě super.

Ale já jsem totálně "přeakcovaná."

Takže kdyby bylo na mně,

budu doma dohánět resty, houpat se v síti

a hledět na nebe.

Jenže:

kluci (zatím ještě) tancovali se Skaláčkem. 

Letos to bylo jejich jediné vystoupení.

Takže jsme prostě museli.

(A dokonce jim to šlo.)

 

Magdalenka se školkou tančila "Hawai".

To už se přehnala malá přeháňka,

během tanečku větší,

pak začalo pěkně pršet -

a tak se mi splnilo, že jsme mohli domů!!!

Ale večer jsme se vrátili.

Dali jsme si grilované maso, grilovanou zeleninu

grilovaný sýr, grilovaný ananas,

spoustu limonády,

míchané nápoje a párek v rohlíku.

Takže jsme podpořili farnost, co to šlo.

Děcka se vyblbnuly na skákacím hradu.

A mě už do ludíkovské pouti nikdo nikam nedostane!!!

Příliš nabité víkendy

... a ne že by to bylo v týdnu lepší.

Konec konců, je to vidět i tady,

když o uplynulých víkendech píšu...

ve čtvrtek.

Jeden víkend přijímání Míša.

Druhý víkend repete ve Žďárné,

moji třeťáci, které vedu jako katechetka.

Do toho v sobotu oslavy 40 let založení MŠ.

Magdí tančila.

Pak začalo pršet, takže havajský tanec jsem moc neviděla.

Ale v kroji jí to sluší, že?

Minulý víkend proběhla noc kostelů,

na které jsme zpívali s Kamínky.

V Oborském dvoře.

Proč proběhla Noc kostelů ve dvoře...

to se neptejte.

Ale nakonec to bylo fajn, byl to takový Woodstock, jak naznal Michal.

V neděli jsme šli pěšky do Sloupu na pouť.

Se Žďářeňákama.

Nemám žádnou fotku.

A bylo to taky fajn.

Tento víkend se snad konečně vyspím.

Ono je načase.

V pondělí totiž vyrážím na třídenní výlet s deváťákáma.

A tam se evidentně spát nikdo nechystá.

Borci v krojích

Malá vzpomínka na poslední červnovou sobotu

a Folklórní slavnosti na Kořenci.

Kluci odtančili druhý rok ve Skaláčku.

Popravdě moc nerozumím tomu,

proč tahle folklórní záležitost musí fungovat jako každotýdenní školní kroužek,

a docela obdivuju kluky,

že to celý rok vydrželi,

když jenom pořád dokola opakují stejné čtvrthodinové vystoupení.

Vystupují vždycky jen na Horáckém plesu,

na farním dnu, setkání důchodců v Bukové

a jednou za dva roky na Folklórních slavnostech na Kořenci.

Z Kořence pocházela babička i děda z maminčiny strany.

Já jsem tam roky nebyla, a musím zjistit, kde vlastně děda s babičkou bydleli.

Slavnosti mě překvapily svým rozsahem,

bylo tam snad osm folklórních souborů. 

A mezi nimi i naši borci.

Marek na závěr vede "řetěz". 

Vždycky, když to vidím, nadýmám se pýchou,

až se občas bojím, že puknu:-)

Farní den

8. farní den

... se povedl.

Vyšlo počasí, přišli snad všichni a bylo milé je vidět!

Kluci ministrovali na mši a pak tančili se Skaláčkem.

Na poslední fotce si povšimněte Markova lehce rozevlátého kroje.

Kluci se oblíkali narychlo ve stánku farního obchůdku,

špatně jsme zapnuli kalhoty a Markovi během tance málem spadly:-)

Ale jinak jim to moc slušelo a rozhodli se pokračovat i další rok.

Holky jsou šťastné, protože kluků, a ještě vysokých kluků,

je ve Skaláčku velký nedostatek.

Ve farní zahradě jsme strávili hodně času na skákacím hradu

a taky na soutěžích v duchu probíhajícího Roku Božího milosrdenství.

Třeba se sytili hladoví...

nebo navštěvovali a ošetřovali nemocní.

Dokonce jsme vyhráli v tombole kilo medu a dřevěné kostky s Večerníčkem.

Abychom večer mohli odejít, ti nejmenší se museli doslova odvléct:-)