Brzo se stmívá

Takže se stane, že jdete odpoledne na procházku

a domů se vrátíte za tmy.

Dobře, to byla trochu mystifikace.

Fotky jsou z prosince.

No ale tak se mi líbí, že je sem nemůžu nedat, 

i když se značným zpožděním.

Jako medvěd

Zimu mám ráda.

Zimu se sněhem a mrazem mám ráda.

Paradoxně hlavně proto, abych mohla být zalezlá doma.

Jako medvěd.

Loni jsem si libovala, jak je bezvadné

to lednové "NIC" v kalendáři,

prázdno a klid...

Letos, po návratu do práce, se jaksi bohužel nedostavilo

"NIC", ani klid, a vůbec ne prázdno.

Zkrátka je furt NĚCO.

Písemky, porady, rodičáky, uzavírání známek,

vánoční návštěvy plynule přešly v návštěvy novoroční,

k tomu tradiční lednový narozeninový maraton.

Pořád mě někdo a něco ruší v našem doupěti.

A já bych zatím nejradši zalezla do pelechu

a spala a spala...

A mezitím bych si trochu četla a prohlížela časopisy

a popíjela k tomu nejlepší latte vyvedené k dokonalosti

přidáním krémového likéru...

Množství likéru volím přímo úměrně potřebě zahřát unavenou duši. 

Funguje to, vyzkoušejte!

 

Už zase to bude o sněhu

Asi proto, že tři roky pořádná zima nebyla,

nemůžeme se letos sněhu a mrazu nabažit.

Marek si užívá na nových bruslích.

Magdalenka dostala svoje vlastní nové hrablo na sníh.

Největším venkovním hitem jsou totiž sněhové stavby.

A aby Míša nebyl pozadu, že nemá nic nového,

dostal nové zimní boty.

Při odchodu ze školy si přišlápl tkaničku

a narazil se hlavou na hranu schodu.

Po pěti dnech se nám chlapec pěkně vybarvil!

(a naživo je to ještě barevnější...)

Sníh a mráz

...vůkol nás.

Včera jsme byli v rámci tělocviku sáňkovat a bobovat.

Do školky a ze školky už zase jezdíme.

Na sáňkách.

Není to nádhera?

V sobotu za Tři krále

Poprvé naše rodinná skupinka.

Ano, i Magdalenka.

Vzbuzovala údiv všude.

Ale strašně moc chtěla jít, protože "jsem tam maminko ještě nebyla."

U druhého domu ji to přestalo bavit, 

ale statečně vydržela.

Byla ta neopravdovější tříkrálová zima.

Dvanáct pod nulou a sníh.

A doma vykoledovaná sladká odměna.

A Marek se doma pět minut potom, co prohlásil, že fakt vymrznul, zeptal:

Můžu si jít zabruslit?

A šel!

Sníh

Jak mi chyběla pořádná sněhová závěj!

A ráno jsme se klukama brodili až na horní cestu.

A přes vločky jsme pořádně neviděli na cestu.

Autobus měl 15 minut zpoždění.

Jen tak dál a víc...

ráda bych vytáhla běžky!

Staré a nové tradice starého a nového roku

Letos poprvé s místními turisty 

na tradiční silvestrovský pochod na Skalky.

Lidí bylo mraky. 

Na kopci jsme opekli párek, dali si svařák a vydali se zpět.

Po mnoha letech jsme byli na Silvestra doma.

A já tradičně usnula před půlnocí.

K Novému roku u nás patří velmi slavnostní oběd.

Sledování přenosu z koncertu Vídeňské filharmonie.

A taky večerní procházka s počítáním vánočních stromečků.

A přidali jsme něco nového: zapálit si novoroční prskavku.

Ať se nám všem ten letošní rok vyvede!!!