pondělí 29. června 2020

Už i Verča

Moje neteř, které jsme navíc s Michalem kmotry,
měla včera první svaté přijímání. 
Kvůli koronaviru posunuté z května
a ještě v rouškách. 
Bylo to pěkné, kostel ve Sloupě nejkrásnější prostor, děti roztomilé, můj drahý bratr četl na úvod modlitbu rodičů a já byla hrdá sestra a teta. 
Jelikož Verunka byla ze všech nejkrásnější, samozřejmě.
Přijeli jsme skoro pozdě, jako být ve Sloupě před půl osmou byl heroický výkon a ten jsme nezvládli. 
A pak jsme zas rychle odjeli, 
protože i u nás bylo přijímání a já zpívala se scholou.

Doma jsme si dali oběd a poobědový relax. 
A pak jsme to zase jeli pořádně oslavit.
Děti slavily převážně v bazénu. 
My dospělí převážně jídlem.
Krásně bylo, první letošní letní neděle. 






 
Sloupský potok plný vody. Nevídáno! 

A to už je u nás. Z kůru. 



sobota 27. června 2020

Šlepr 2020

Nocování na šlepru v Hradisku.
Pořádá na úvod prázdnin kamarádka a každý rok nás zve. 
A letos:
škola nám končí tak, jak má, v úterý, 
takže žádná páteční rozlučka.
(Bude úterní.) 
Akce Alfa-Kocanda odvolaná.
Po poslední dětské mši posezení s 
prvokomunikanty, takže žádný filmeček.
Navíc navzdory předpovědi bez deště. 
A tak jsme jeli. 





Skvělé to bylo. 
Děcka lítala se spolužáky. 
Měli jsme špekáček, maso z udírny, pivo a limču.
Poměrně nesourodá, nepříliš početná společnost, čítala hlavně pohodové mladé rodiny. 
Děti od 0 do 18 let. 
Krásný výhled na panorámata. 
Nad obzorem se střídala duha s blesky v oblacích a pak hvězdy a letící satelity. 
Michal s Magdi našli světlušky.

Vydrželi jsme až do půlnoci.
Konečně něco, co připomíná léto. 

pátek 19. června 2020

Prší

... a nám už neprší do stavby!
I když zatím jen provizorně.

Minulý víkend se pracovalo v pátek i v sobotu.
Natřeli jsme všechny palubky (hlavně já, pomáhal Marek a pár jich dotřel děda).
V sobotu se pak stihlo i natažení kusu střešní fólie.
Než se přihnala bouřka.
Při práci na střeše už proběhly téměř všechny rozmary počasí:
déšť, chladno, větrno, mrholení, v sobotu šílené horko a pak i bouřka.
(Už chybí jen krupobití a sníh.)

Vzhledem k předpovědi počasí byla další brigáda v úterý
a pak ve středu.
Chybělo zakrýt jen horní část krovu, tak se tam natáhla aspoň plachta.

Taková radost!!!

A ano, práce na stavbě přivolávají déšť.
Kdybychom začali o dva roky dřív,
republika by teď nemusela řešit abnormální sucho.





















čtvrtek 18. června 2020

Učíme se venku

Učím.
Děcka mi strašně chyběly.
Dva dny v týdnu mám půlden u třeťáků.
Jejich paní učitelka je velice pečlivá a uvědomělá,
tak já to vyvažuju.
Chodíme ven, zkoumáme přírodu na živo, běháme, hrajeme hry.
Oni se učí, ani o tom neví.
Zase jsem oprášila vzpomínky na nejlepší hry z táborů a výletů.
Znáte třeba nálety?
Aneb jak přimět děti, aby běžely a pak skočily po hlavě... do obilí...




Šesťákům jsem slíbila (už v září) výlet na kolech.
Do lesa, k potoku, na lov hmyzu, který probíráme.
Do školy jsme sice nemohli, ale do lesa na kolech?
I bez roušek!







Tohle je nejvyšší místo Drahanské vrchoviny.
Byli jste tu někdy? - "NE!"
I proto mají tyhle rádoby odpočinkové akce smysl.
Taky jsme ulovili splešťuli blátivou.
A ukázala jsem jim, kde pramení Punkva.

Se svýma osmákama jsem se viděla dvakrát.
Potřebujete něco? "Ne."
Zvládáte online školu? "Jo."
Máte s něčím problémy? "Ne."
Nechcete nějakou konzultaci, třeba v matematice? "Ne."
Chcete se ještě na něco zeptat? "Můžu už domů? Chce se mi spát."


Dovolili nám dávat normálně vysvědčení a rozloučit se s deváťáky.
To je radosti!!!

pondělí 15. června 2020

Boží tělo

Včera. 
Koronaviru navzdory stejné jako každý rok. 
Dopoledne mše s otevřenými dveřmi, takže venku. 
Po mši průvod. 
Letos zmatenější než obvykle. 
Kluci ministranti, Magdi družička.







Na pouťový oběd do Němčic. 
A pak na kolotoče. 
Už asi mládnu, dala jsem s Magdi řetízkáč a horskou dráhu a úplně v pohodě. 
Vždycky taky musíme na střelnici. 
A zírám, jak to kluci umí. 
Úspěšnost 100%.




Pršelo jako vždycky. 
Ochutnali jsme první třešně. 
Akorát nám chyběl Vojtík,
kterému zrovna tak blbě vyšla plánovaná operace očí. 
Ale volali jsme mu. 

A pouť jsme zvládli bez roušek. 
Jakoby se vlastně nic nezměnilo. 
Chvála Bohu za to. 

pátek 12. června 2020

Ruce v hlíně

Nejlepší lék na všechno. 
Nejlepší činnost po posledních deštích. 
Zahrada v červnu voní a zpívá. 
Roste, kvete, zelená se. 
A plodí: pažitku, tymián, špenát, rukolu, rebarboru, listový salát.
První jahody. 
Naučila jsem se přidávat do salátu výhonky řepy a protrhanou mrkev. 
Těšíme se na hrášek. 
Koncentrovaná radost.