úterý 30. června 2015

Loučení se školkou II.

Míša se včera rozloučil se školkou.
Letos je od nás ze školky 17 předškoláků a mají celkem dost akční maminky, takže se zařizovaly i trička s fotkou, a závěrečná párty s velkým dortem a vymazleným občerstvením.
A v září prvňáčci!






Za Napoleonem!

V neděli přišel čas na náš tradiční letní výlet na hrad. Tedy v tomto případě na zámek.
Slavkov je u Brna a taky nedaleko od nás, takže je k podivu, že jsme tam ještě nebyli. 
Ani jako děti s rodiči nebo na školním výletě.
V každém případě já to do seznamu možných školních výletů zařazuji.

Zámek je obklopený příjemným parkem s jezírky s vodotrysky, rybkami a lekníny.




Když se na to tak dívám, proč vlastně jsme ten park nevyfotili? No, musíte mi věřit, že je pěkný.
Prohlídka zámku byla pro Madlenku dlouhá a náročná, a na dlouhou dobu poslední.
Bavilo ji tam jenom kopat do akumulačních kamen a třást se šňůrou k zákazu vstupu, a to se zase pro změnu nelíbilo slečně průvodkyni.

Návštěvu muzea bitvy tří císařů jsme bohužel nestihli, ale zato jsme stihli chutnou večeři, kterou jsme oslavili první vysvědčení a přijetí do školy. Restauraci u Havrana vybral Míša a vybral dobře.



Ze zámku, kde Napoleon slavil vítězství nad rakouským a ruským císařem, jsme se vydali na bojiště.
Kluky teď strašně zajímají boje, zbraně a války. 




sobota 27. června 2015

Naposledy

Včera Mareček naposledy jako prvňák.
Michálek naposledy ve školce.
Byla jsem příšerně nostalgická. 
Málem jsem i slzu zamáčkla.

Kluci jsou ale v klidu. Těší se na prázdniny a na to, že v září povalí do školy spolu.

Pro paní učitelku
  

Letní cesty do školky výhradně na kole!

úterý 23. června 2015

Jak jsme byli včera na Kopečku

Svoji letošní dráhu katechetky jsem zakončila na výletě.
Myslím, že by náboženství mělo končit pěkným výletem, nejlépe v době školního vyučování, aby měli chudáci děcka, co se tam celý rok nudili, aspoň nějakou výhodu oproti těm, co do náboženství nechodí.
Mám-li vymýšlet výletovou destinaci, vždycky navrhnu Kopeček.
Je to blízko, znám to tam, mám to tam ráda. Je tam příjemná, tak akorát velká ZOO, a pak ta poutní basilika, která tomu dodá punc "svaté akce". Pěkný výhled, dostupnost MHD. Co chtít víc.
Snad aby nepršelo, což se nám ze začátku neplnilo.


A pak máme takové roztomilé fotky dětí v igelitu a koziček v bahýnku.
Pod (zavřenou) vyhlídkovou věží se počasí umoudřilo.
A pak tu byly šelmy: zvířecí a ty z první třídy. Všechno dohromady.




Ze ZOO do baziliky. Tlupu jsem vedla já, a světe div se, trefili jsme napoprvé.
Následovalo společné foto:


pak zmrzlina

Dvě batolata: Magdí se Štěpánkem
a pak extra prohlídka baziliky (díky za zprostředkování, Jirko). 
Věděli jste třeba, že Kopeček má ambity a takovouhle kapli?



A že z věže je vidět až k nám? (Teda samozřejmě jen když je jasno.)


Jo, a tomu, že jsme s těmi divochy byli i na ochozu kopule, tomu nevěřím dodnes.

Jo jo, tam, jak vidíte to zábradlí, tak tam jsme vážně chodili. A představte, vážně z toho nikdo nespadl.

Dovolená?

Včera jsem jen tak mimochodem zjistila, že u nás končí škola už v pátek. 
Takže nejvyšší čas zamyslet se nad trávením letošních prázdnin a případnou dovolenou.
Nicméně jsem dospěla do životní fáze, kdy si snažím nic nenalhávat a být upřímná.
Takže můžu zhodnotit naše veškeré rodinné dovolené.

2007 jsme byli na čtyři dny v Jižních Čechách. Já, Michal a Mareček v bříšku. Tohle bylo super. Vážně.

Na Hluboké.

2008 nás kamarádi vytáhli na týden do Jeseníků. Pro Michala jediný týden dovolené, a my ho strávili se dvěma páry (učitelů), pro které to byl jeden týden z dlouhé dovolené, a neustále nás separovali na holky - kluky. Ti úplně vlevo si na sebe celou dovolenou stěžovali (už jsou rozvedení). A bylo dost hnusně. Takže nic moc.

Zleva Markéta s Mariankou, Víťa, já s Marečkem, Michal, Martina a Petr. V pozadí Praděd.
2009 jsme strávili v Beskydech. Sami, takže zase super. Jeli jsme o prodlouženém víkendu přes svátek 1. máje, jen my s Michalem, Mareček a Míša v bříšku:-)


2010 už byla maminka nemocná, což na dovolenou házelo takový nepěkný stín. Ale jeli jsme na začátku června, byly zrovna dlouhé a velmi horké dny, a až na to, že jsem si spálila záda, a Míša trpěl v malé sedačce a jeli jsme feldou bez klimatizace a párkrát jsme se s Michalem pohádali, tak to bylo zase super. Místem naší dovolené byly Orlické hory, konkrétně Sedloňov. Doporučuju všema deseti.


2011 jsme měli v létě zcela jiné starosti než dovolenou. 
2012 jsme podlehli zdánlivě lákavé nabídce farní dovolené rodin s panem farářem. Ve skutečnosti jsme jeli jen dvě rodiny a pan farář, a vlastně jen na dva dny. Už jsem tady psala, že jsme se měli fajn, ale je na čase přiznat, že to bylo dost děsné. Dvě rodiny s jinak starými dětmi, jinými zájmy, před tím jsme se vůbec neznali. Bydleli jsme na faře, kde jsme si museli vařit a pak po sobě celou faru uklidit. A kde je ta dovolená?


Od této poslední zkušenosti dovolenou vzdávám. Ale slibuju, že letošní prázdniny budou akční.
Určitě vezmu děti do Olomouce, do palmového skleníku a na hradby a na pizzu a svést se tramvají.
Taky pojedeme do Brna, nejlíp vlakem, do Antroposu na mamuta a k přehradě a svést se šalinou.
Pojedeme na kole na Suchý a do Sloupu k jeskyním.
Napustíme bazén, děcka tam budou řádit, a já budu sedět pod slunečníkem a pít ledovou kávu.
A bude krásné horké léto a moc si to užijeme.
A běda jak ne!!!

PS: samozřejmě, ideální dovolená je tak dva týdny u moře. Bohužel u nás je to tak mimo časové, organizační a finanční možnosti, že se o tom ani neodvažuju snít. Ale jednou...
Jo, ale samozřejmě pojedeme sami:-)

středa 17. června 2015

Kvete bez...

... ta vůně mě pálí v duši
S tebou i bez
světu červen sluší
I když
ať prší nebo padá sníh
s tebou mi život
chutná líp




úterý 16. června 2015

Skvělý víkend bez foťáku

Jako ne že byl skvělý, protože jsme neměli foťák.
Ale byl skvělý, a my jsme neměli foťák. No, nic neobvyklého.
V pátek oslava s grilováním v L.
V sobotu Nikoláskovy křtiny v Ol.
V neděli farní den. V P.... (ne, tady ta zkratka nefunguje:-)) Prostě u nás.
Tři báječné dny s báječnými lidmi.



A naši kluci měli opravdové "letní Vánoce". Díky, Táni.

 

Opravdový čtenář...

...pasovaný Písmenkovou vílou při pátečním ceremoniálu.






čtvrtek 11. června 2015

Struktury se bortí

V úterý poslední plavání.
Včera poslední náboženství.
Dnes poslední Sama Doma, moje polední pauza.
Klukům skončily kroužky a i během týdne často chodí domů "po o"
S dlouhými večery nezvládáme večeře v šest ani usínání v osm.
Svačíme chaoticky venku na terase stylem "co si kdo najde" a pak se dojídáme v hodině, kdy v zimním čase už čteme na dobrou noc.
Mimochodem to čtení nezvládáme už vůbec.

Pevně nastavená struktura každého týdne se bortí a pomalu se vkrádá prázdninová anarchie...



Když už nevím, co vařit...

... tak se inspiruju třeba v novém Albert magazínu, který mi tentokrát věnovala Lenka.
A skončím u toho, že vyrábím domácí lasagne.
Jsem normální? Ne, nejsem.
Jsem strašně mlsná.
(jinak by mi stačily brambory a vajíčko)


Kdyby se chtěl někdo inspirovat, tak recept:

Na vál nasypu asi tak půl kila polohrubé mouky, udělám důlek a vyklepnu tři malá vajíčka (máme mladé slepice, jinak bych dala 2 normální). Nejdřív nožem vmíchám vajíčka do mouky, pak rukama zpracuju těsto.

Pak udělám omáčky:
bešamelovou 
(tři plátky másla a tři lžíce hladké mouky vymíchám v kastrolu na plotně na jíšku, zaliju půl litrem mléka a nechám zhoustnout. Osolím, opepřím, nasypu bylinky - oregano a tymián. Nechám probublávat asi 10 minut)

a rajčatovou
(v kastrolu zpěním na olivovém oleji nakrájenou půlku cibule, pak přidám tři stroučky česneku na plátky a zaliju rajčaty z plechovky. Osolím, opepřím, nasypu bylinky, trošičku osladím a nechám provařit.)

Ve velkém hrnci přivedu vodu k varu a osolím ji.
Těsto si rozdělím na půl, první část vyválím na tenko, ukrojím kus podle velikosti misky a vhodím do vody. Vařím asi 3-5 minut.
Do zapékací misky rozetřu bešamel, na něj rozprostřu uvařené těsto. Dám vařit další kus.
Na těsto v misce naliju rajčatovou omáčku a posypu nakrájenou šunkou. Mezitím se mi zase uvařil další kus těsta, tak ho dám do misky na šunku a dám vařit další kus. Rozválím a rozkrájím zbytek těsta.
V misce navrstvím na lasagne zase bešamel, na něj jsem dala čerstvý špenát (protože je zrovna na záhoně), na špenát těsto, zase rajčata, další těsto a to na závěr potřu zbytkem bešamelu a posypu sýrem.

Zapékám v troubě na 200°C asi půl hodiny. Bylo to výborné!

středa 10. června 2015