Změna nálady

Stačí málo: z plánovaného zástupu na dva měsíce je práce do konce školního roku, tím pádem padnou plány na intenzivní dopoledne jenom já a Miri a poslední batolecí plavecký kurz. K tomu se přidá pár suplování, bonusový dozor na chodbě a ostřejší výměna názorů s kolegyní a je z toho slušná frustrace.

Ale pak vám nebe zařídí volný pátek, když je škola v divadle, tři dny práce na školní zahradě se dvěma chlapci, když je zbytek školy v Německu, dva volné květnové pátky kvůli státním svátkům a další dny bez pracovního nasazení, protože doktoři. (Bývala doba, kdy bych si nedovolila jít v pracovní době k lékaři a dokonce těhotná s Magdí jsem se objednávala na prohlídky na ráno a pak běžela do školy, aby za mě nikdo nemusel suplovat. Ale už jsem na taková hrdinství stará.)

A moje frustrace se rozpustila jako zmrzlina zalitá horkou kávou. S Mirinkou máme naše pondělí a je to super. Když to nevnímáte jako jediný den, co vám zbyl, ale jako bonusové volno, které ostatní nemají - je to prostě paráda. (A neděle je díky tomu mnohem hezčí.) A vůbec, když je venku sluníčko a teplo, svět je najednou mnohem příjemnější.

Do prázdnin nás čekají ještě velké věci, ale už si věřím, že to dáme. Tak s chutí do toho.

Kafíčka na terase. A čtení.

Na houpačce. 

Na kopretinách.